České země 1957 INDEX Morava 1561


Klaudyánova mapa Čech z roku 1518



Klaudyánova mapa Čech z roku 1518

Klaudyánova mapa Čech z roku 1518

Bez názvu; uprostřed pravého okraje mapového listu je poznámka: Mikulass Klaudian Letha Bozieho Tisycziho pietísteho Sedmnaczteho; letopočet 1518 je umístěn pod štítem na levé straně listu.

Originál mapy je ve vlastnictví Biskupství litoměřického.

Copyright © Státní oblastní archiv v Litoměřicích.

Mikuláš KIaudyán-Kulha-Claudianus (?-1522). nazývaný tak pravděpodobně podle své tělesné vady (kulhavý = latinsky claudianus), vstoupil do dějin české kartografie jako tvůrce první tišténé mapy Čech z roku 1518. Mladoboleslavský lékař a učenec podporoval činnost jednoty bratrské a po roce 1518 řídil v Mladé Boleslavi českobratrskou tiskárnu. Pro mapu Čech, o níž není dosud přesně známo, k jakým účelům byla vydána, nechal KIaudyán zhotovit v Norimberku dřevěné tiskařské desky a mapa se tiskla v dílně Jeronýma Hóltzela. Vlastní vyobrazení Čech (460x550 mm, měřítko cca 1 : 685 000) zabírá jen třetinu listu (1260x640mm).

Obsahuje schematické znázornění lesů a pohoří, říční sít, hlavní zemské stezky s vyznačením vzdáleností, hrady a česká města rozlišená mapovými značkami na královská a poddanská, kališnická a katolická a na městečka. Horský val obklopuje Čechy s Kladskem, u pramenů Labe je jediný název pohoří "Krkonoss". Pozoruhodná je obrazová a heraldická výzdoba, umístěná v horních dvou třetinách mapového listu. Je zde vyobrazen český a uherský král Ludvík Jagellonský se znaky zemí, pod ním alegorie spravedlnosti a sedm drobných obrázků - snad zrcadlo mravů ve spojení s výroky Písma.

Následuje pět řad znaků nejvyšších zemských hodnostářů a znaky Prahy, Kutné Hory a Žatce. Výklad alegorických partií výzdoby - vozu. zapřaženého v obou směrech jízdy a obsazeného rozhádanými cestujícími - je dodnes předmětem zájmu historiků jagellonského období. Kromě řady kopií ze 16. století se dochovaly kopie Klaudyánovy mapy od známého kartografa Františka Jakuba Jindřicha Kreibicha z počátku 19. století.


©2000