|
|
|
Klaudyánova mapa Čech z roku 1518 Bez názvu: uprostřed pravého okraje mapového listu poznámka: Mikulass Klaudian. Letha Bozieho Tisycziho pietísteho Sedmnaczteho; letopočet 1518 je umístěn pod štítem na Levé straně Listu. Copyright © Státní oblastní archiv v Litoměřicích. Mikuláš KIaudyán-Kulha-Claudianus (?-1522). nazývaný tak pravděpodobně podle své tělesné vady ( kulhavý = latinsky claudianus ), vstoupil do dějin české kartografie jako tvůrce první tišténé mapy Čech z roku 1518. Mladoboleslavský lékař a učenec podporoval činnost jednoty bratrské a po roce 1518 řídil v Mladé Boleslavi českobratrskou tiskárnu. Pro mapu Čech, o níž není dosud přesně známo, k jakým účelům byla vydána, nechal KIaudyán zhotovit v Norimberku dřevěné tiskařské desky a mapa se tiskla v dílně Jeronýma Hóltzela. Vlastní vyobrazení Čech (460x550 mm, měřítko cca 1 : 685 000) zabírá jen třetinu listu (1260x640mm). Obsahuje schematické znázornění lesů a pohoří, říční sít, hlavní zemské stezky s vyznačením vzdáleností, hrady a česká města rozlišená mapovými značkami na královská a poddanská, kališnická a katolická a na městečka. Horský val obklopuje Čechy s Kladskem, u pramenů Labe je jediný název pohoří "Krkonoss". Pozoruhodná je obrazová a heraldická výzdoba, umístěná v horních dvou třetinách mapového listu. Je zde vyobrazen český a uherský král Ludvík Jagellonský se znaky zemí, pod ním alegorie spravedlnosti a sedm drobných obrázků - snad zrcadlo mravů ve spojení s výroky Písma. Následuje pět řad znaků nejvyšších zemských hodnostářů a znaky Prahy, Kutné Hory a Žatce. Výklad alegorických partií výzdoby - vozu. zapřaženého v obou směrech jízdy a obsazeného rozhádanými cestujícími - je dodnes předmětem zájmu historiků jagellonského období. Kromě řady kopií ze 16. století se dochovaly kopie Klaudyánovy mapy od známého kartografa Františka Jakuba Jindřicha Kreibicha z počátku 19. století. |