Švýcarsko a Německo na vlastní oči - červen 2008

Zobrazeno: 3996


Š V Ý C A R S K O :

Pilatus1den: Nejprve jsme se vydali na horu Pilatus. Jeli jsme vlakem, ale na švýcarské poměry nečekané bylo to, že vlak měl 2 minuty zpoždění!! Naštěstí to nic neměnilo s naším plánem a tak všichni bez problémů nasedli do lanovky. Jen pro zajímavost – stoupání bylo 49% a to už je, co říci. Cestou na vrcholky jsme viděli sníh, kozorožce a překrásnou přírodu. Nahoře byl zavelen rozchod a tak se všichni rozutíkali do všemožných koutů vyhlídkových teras, aby perfektně zdokumentovali tu krásu, co viděli. Dokonce jsme zde viděli i hru na alpský roh, a možná bych nepřeháněla, kdybych řekla, že měl nejméně 4 metry. Tolik věcí typických pro alpskou krajinu a hned 1. den, opravdu nádhera. Zpátky jsme jeli kabinkovou lanovkou a gondolami. Byli i tací, kteří si chtěli prodloužit jízdu a tak v polovině cesty vystoupili.

Nyní už jsme dorazili všichni bezpečně dolů a čekal nás Luzern. Byly zde krásné dřevěné mosty přes řeku Reuss, která měla opravdu velice silný proud. Nejvýznamnější z dřevěných mostů byl Kaplový most, který byl nedávno opravován poté, co skupina mladých lidí tento most zapálila.

Kaplový mostDále jsme spatřili originální památník na počet padlým. Nebyl to ledajaký památník, tento byl vytesán přímo do skály. Nazývá se Lví památník a myslím, že tento název je velice výstižný.

Dalším městem, které jsme navštívili byl Schwyz – toto město dalo státu jméno Švýcarsko. Je to nejmenší hlavní město stejnojmenného kantonu. Večer jsme se ubytovali v hotelu F1 v Curychu. Byl to poměrně luxus a tak jsme šli sladce spát a těšili se na další den.

2. den: V Curychu byla krásná vyhlídka na řeku Limmat a Fraumünester.

Odpoledne jsme měli šanci obdivovat Rýnské vodopády u Schaffhausenu, z vyhlídkových teras ve skále. Voda tekla opravdu rychle a mírný závan větru někdy přinesl pár kapek až na nás. Bylo to báječné osvěžení, protože slunce opravdu žhnulo ze všech sil. Většina, tuším, že snad všichni, využili možnost plavby lodí až k vodopádu, kde byl možný výstup na skálu přímo uprostřed vodopádů. Nemělo to chybu, bylo to prostě úžasné!!

Bohužel to také někdy muselo skončit a my odjížděli do městečka Stein am Rhein, ve kterém jsme v mládežnické ubytovně pro pěší turisty měli spát dnes i zítra. Po vyložení zavazadel z autobusu a přestěhování do pokojů byla ještě prohlídka městečka. Bylo to opravdu kouzelné městečko – byl zde klášter

ST. Georg a domy s překrásnými freskami.

Někteří po večeři vystoupili vinicemi k místnímu hradu s nádherným výhledem na řeku Rýn a město, prostory hradu byly zpřístupněny nejen pro návštěvníky místní restaurace.


N Ě M E C K O :

Husův dům  v Kostnici3. den: Naše cesta dnes vedla do Kostnice, města, které leží už na hranicích s Německem. Opravdu nám téměř vyrazila dech policejní kontrola na silnici, ale měli jsme vše v pořádku, a tak jsme mohli pokračovat v cestě dál. Velké překvapení pro nás bylo, že v Husově domě pracovala Němka, která uměla velice dobře česky a tak jsme si mohli vše vyslechnout v našem rodném jazyce. Dozvěděli jsme se, že Husův dům zakoupila Česká republika a tak zde Češi nemusí platit. Prohlídka Husova domu byla zajímavá o to více, že většina textů byla z němčiny přeložena do češtiny. Když jsme přešli téměř polovinu města, došli jsme k Husovu kameni. Prý je zde umístěn proto, že zde měl být Husův popel vhozen do Rýna, ale kdo ví, jak to vlastně všechno tenkrát bylo…Od německé paní, která nás prováděla v Husově domě, jsme se dozvěděli, že je zde palmový dům, neodolali jsme a navštívili ho. Byl zde volný přístup a zároveň to bylo sídlo česko – německé organizace. Počasí nám ale také pořád nepřálo, a nakonec se rozpršelo. Čekalo se, kdy už vyrazíme, ale páni řidiči ohlásili závadu motoru. Ještě že máme ty naše zlaté české ručičky, ke kterým se přidaly polské, protože jinak bychom v Kostnici tvrdli ještě teď!!

Ale povedlo se, a tak jsme mohli ještě navštívit květinový ostrov Mainau. Už jste někdy viděli takovou nádheru? Byl zde asi 15 metrů dlouhý trpaslík a byl celý opravdu jen a jen z kytek, to samé platí pro krásného páva, který se pyšnil svým krásně zbarveným ocasem. V motýlím domě jsme viděli vodopády, orchideje, bromélie a množství motýlů na kouscích ovoce, které je mají přilákat. Pokud jsme byli pozorní a drželi se plánku, který jsme na začátku dostali, mohli jsme objevit i zámek a středomořské terasy, pavilon subtropických rostlin, růžovou zahradu, vonnou zahradu a dokonce i zahradu pro nevidomé s vonnými bylinkami a zurčící vodou.

Večer někteří objevili nedaleko místa ubytování ve Steinu malý ostrov s klášterem, který dodnes náleží mnichům, kteří se o něj starají a zpřístupňují ho částečně veřejnosti.

Dobová fotografie vzducholodě Hindenburg4. den: Cestou domů jsme navštívili ve Friedrichshafenu muzeum Zeppelin. Mohli jsme se podívat jak vypadal interiér vzducholodě, jaký přepych si cestující užívali. Počítačové programy nám názorně vysvětlovaly stavbu vzducholodí. Dokonce zde byl i film pro děti, počítačové hry, které přibližovaly tuto tématiku hravou formou.

Po návštěvě vzducholodí přišlo na řadu městečko Lindau. Toto městečko mělo malebné uličky a monumentální radnici s freskami. Přístav se sochou lva a majákem, který dnes slouží jako vyhlídková věž, ale stále střeží přístav. Měli jsme zde asi osmiminutový rozchod, ale byl to rozchod jeden z nejlepších. Většina skupiny skončila na náměstí, kde zřejmě nějaký student vydělával na maturitu. Byl oblečen ve stříbrném plášti a měl stříbrnou masku. Stál tak jako socha, opravdu bez hnutí, ale když jsme vhodili peníze do kasičky, tak nám nabídl ruku k potřesení. Všichni se náramně bavili, ale 8 minut, je holt krátká doba, a tak hurá do autobusu a domů!!

Z A J Í M A V O S T I :

Průvodce se všemožně snažil přizpůsobit výklad studentům, občas i zkoušel dávat nám záludné otázky, někdy jsme věděli a jindy jsme si to vymysleli…

Určitě si také budeme pamatovat ubytování v mládežnické ubytovně ve Švýcarsku, zde je nutno respektovat určitá pravidla, protože Švýcaři jsou velmi striktní a vyžadují pořádek, čistotu a především dodržování NOČNÍHO KLIDU. Po desáté hodině už musí být klid, dozvěděli jsme se, že například v „bytovkách“ už se lidé po desáté hodině nejdou ani koupat, aby nerušili sousedy, ti by totiž mohli zavolat policii. Můžeme být rádi, že jsme neměli s dodržováním těchto pravidel žádné problémy a byli jsme hodnoceni jako ukázněná skupina.

Při kontaktu s majiteli ubytovny, v obchodech a při toulkách městy jsme zjistili, že Švýcaři ovládají i angličtinu a většinou ještě další jazyk, neboť se zde mluví běžně i francouzsky a italsky a tak nebyl problém se domluvit.

Rádi seznámíme formou prezentace se zážitky z našeho výletu i ostatní a těšíme se, že se k nám příště připojí také další žáci naší školy.


O škole

Studium

Projekty

Zřizovatel:  

Nová maturita

 
     
Francouzsky

Nabízíme vzdělání,
které jde s dobou...

chev