|
Gottfried Benn: Morgue a jiné básně Malá astra Složili na stůl utopence: rozvážeče piva. Kdosi mu strčil mezi zuby astru, celou lila. Když jsem od hrudníku dlouhým skalpelem pod kůží řezal jazyk a patro, asi jsem o ni zavadil; sklouzla do mozku, jenž vedle hnil. Při zašívání jsem mu ji do hrudní dutiny přibalil, mezi dřevitou vlnu. Napij se v té své váze dosyta! Spi sladce, malá astro! Krásné mládí Ústa dívky, jež dlouho ležela v rákosí, vypadala tak nahryzle. Při otevření hrudníka byl jícen tak děravý. Konečně jsme v loubí pod bránicí nalezli hnízdo mladých krys. Jedna sestřička byla mrtvá. Ostatní žily z jater a z ledvin, pily studenou krev a strávily tu krásné mládí. A pěkně a rychle jim nadešla i smrt: hodili jsme je všechny do vody. Ach, jak kvičely ty čumáčky! Expres Hněď jak koňak. Hněď jak listí. Rudá hněď. Malajská žluť. Expres Berlín-Trelleborg a lázeňská místa na Baltu. Maso, jež kráčelo nahé. Až do úst zhnědlé mořem. Zrale schýleno, k řeckému štěstí. V srpaté touze: jak pokročilo léto! Už předposlední den devátého měsíce! Strnisko a poslední mandel prahne v nás. Vzrůstání, krev, zemdlenosti, Dosah jiřin nás mate. Mužská hněď vrhá se na ženskou hněď: Žena je něco pro jednu noc. A bylo-li to hezké, ještě pro další! Ó! Pak zas jen u sebe v sobě sám! Ty němoty! A být hnán, být hnán! Žena je něco s vůní. Nevýslovné! Zmírej! Rezeda. Je v tom jih, pastýř a moře. O každý svah se štěstí opírá. Světlá hněď žen vrávorá k tmavé hnědi mužů: Chytni mě! Padám, ty! V týle mi sedí únava. Ó, ta horečně sladká poslední vůně ze zahrad. Gottfried Benn: Sny, sny – Sny, sny – plameny a plápol dnění, tvary, zhoubě věčně na dosah, prostor, prostor – shon a zatracení, stíny, odpadlíků křik a krach. Čas, čas – přeludy už ustoupily, volá rozřešení prahmoty, obratníky, přechod, rovné díly, popel, popel, stygické šepoty. Mrtví – kdo je mrtev? – dálky planou, sny, sny blíž a blíž se třpytí už, svící jas a hovor na shledanou, vlahé hlasy jsou to, žena, muž. Rozpad podává si ruce, slova: „Vědět tak, co měl jsem uvidět – ach, kéž požár lásky vzplane znova, dávná chvíle kéž se vrátí zpět." Dávná chvíle – ! Sny, sny naposledy, vypíjené pomíjivostí, jezerem, co míchá svoje jedy s prostorem, jenž ptáky nehostí – Život, život! Konec na jezeře, zbledlé břehy prosvítají tmou, žádné červánky a žádné dveře, šedé, němé obrazy se dmou – : černé čluny v hustých řadách jsou to, štěrbinami bahno proniká, voda háže hřívu, temné pouto, přes houf obětí, jenž tiše štká – Prázdné prostory, jež proklínají, hodiny a chvíle nejzazší, sny, sny, jež je marně svolávají, nežli Nicota je zaplaší. Generál Pánové – : heslo: Reginald! Stupeň napětí III. Okamžitá opatření – ! Dvacet hodin transport spěšných divizí! Proč to všechno uvádíme do pohybu – žádné otázky! Stane se! Průzvědné roty, mechanizované oddíly, mot.-, č. mot.-, housenkové vlečňáky pro modrou zónu, kde musí motory mlčet, posledních dvě stě metrů pro pěchotu! Vyhladit! V zákopech opojení! Chcete-li, tak předtím dvojitou dávku rumu. Pokyn polní policii. Zajatci – rozumíte! Rozhodně o tom žádný písemný rozkaz! Materiální hodnota přilehlých zemí deset tisíc říšských marek za jitro půdy, na Avenue de l'Opera a v dokách Bizerty podstatně více, bombardéry se tedy nepouštějí do vzdušných bojů, všecek náklad na produkční centra! – Má někdo ještě nějakou otázku? Vyhlášení války? Pánové na rejdě v Čemulpu potopilo roku 1904 osm mizerných japonských torpedoborců polovičku ruské válečné flotily uprostřed nejhlubšího míru ráno, když se roznášely chlebíčky, pak udělaly bohužel čelem vzad, místo aby vše dokončily: to se už nikdy nebude opakovat! Vtrhnout! Losovat o tu osídleneckou havěť! Hmoždíře! Kyslík na trezory! Rozpočet – abych tak řekl, a pak obsloužíme motory. Pánové – vítězství! Pylony, jestliže se navrátíte, a mrtvým světlo věčné! Na hrdlo kříže! Přízviska à la „Lev od –", nekrology se zvukomalbou jako „v míru i v první linii –", při úmrtí stuhy na věncích, vavřín, mýty –! Děkuji vám, pánové! Pro mladší: při posledním velkém pochodu jsem já byl četař! Zde promlouvá srdce! Zničit! A kdo by mě hledal, najde mě na rozdíl od světové války při útoku obrněné vozby v nejpřednějším tanku! – |