Josef Kainar: Nevídáno – neslýcháno

* * *

Na dubu žaludy, na buku bukvice,
na bubnech kedlubny, na klice střevíce,
dvě lodě ve vodě, jeleni v ječmeni,
kohouti po pouti upadli do proutí,
slimáček si vleže leze,
bosý kos si klusá v rose,
kus cukru tu Lucka cucá,
za kasárny husar troubí,
že je dobrá husa z trouby,
a to tele u jetele
jemně tou svou pusou mele
a já směle melu též,
jenže rychlej, líp a déle.

* * *

Ptal se včera pána pán.
- Kudy tudy do Hajan? –
- To se dáte kolem plotu,
od Klímadel na Dřímotu,
z Dřímoty dál na Zívánky,
ze Zívánek na Hajánky,
z Hajánek dál k Polospaní,
a tam dole na stráni,
to už budou Hajany. –
- Děkuju vám, pane, moc. –
- Na shledanou. –
- Dobrou noc. –

* * *

Na jabloni hrušky zrají,
na piano žáby hrají,
kočka píše úkoly,
kohoutek jde do školy,
ryba pije limonádu,
kráva nosí rohy vzadu,
kredenc tančí rejdovák,
husa krávě šije frak,
koník leze z fiatky,
vítr fouká pozpátky,
po obloze mráček běží,
běží, běží, až k té věži...
- Jaká je ta věž? –
- Velká jak ta lež. –

  • Kainar, Josef: Vybrané spisy 3, Československý spisovatel, Praha 1990