Flaminio Scala: Pedant

Osoby komedie
Pantalone, Benátčan
Isabella, manželka
Orazio, syn
Pedrolino, sluha
Graziano, doktor
Flaminia, dcera
Fabrizio, syn, bezvousý mladík
Burattino, sluha
Cataldo, pedant Oraziův
Kapitán Spavento, cizinec
Harlekýn, sluha
(Nosič)


Rekvizity
Velká měděná mísa, tři velké nože, troje řeznické šaty, košile pro Catalda, dlouhý provaz, hole na bití

Benátky

První akt
Pantalone (Orazio) musí vyslechnout výtky svého syna Orazia, že je hýřil a kurevník, že ztrpčuje život jeho matce Isabelle. Pantalone ho okřikuje, že si chce žít po svém; v tu chvíli
Cataldo pedant přiběhne, vloží se mezi ně laskavými slovy, neboť byl Oraziovým učitelem, a odvádí Pantalona. Orazio: že jeho otec nezná pedantovu špatnou povahu, že se jeden k druhému hodí; v tu chvíli
Isabella (Pedrolino) (Nosič) tluče Pedrolina a nosiče, protože je nachytala ve sklepě, kde chtěli ukrást bečku vína. Nosič uteče. Orazio kárá matku. Isabella říká, že je kus ničemy jako jeho otec a že se pomstí a vstoupí do domu. Orazio odchází sklíčeně a Pedrolino odejde, aby vyhledal Pantalona.
Kapitán (Harlekýn) jenž přichází z Neapole, aby pokračoval v cestě do Milána, říká, že se mu líbí v Benátkách, dotýká se jejich předností; v tu chvíli
Isabella v okně spatří Kapitána, upustí šátek; Kapitán ho zvedne. Isabella vyjde; Kapitán jí chce vrátit kapesník; ona ho nechce, nabízí mu další. Kapitán jí daruje prsten; ona ho přijme. Kapitán se jí ptá, je-li provdaná, Isabella s povzdechem přisvědčí; v tu chvíli přichází Pedrolino; ona ho spatří a odejde do domu.
Pedrolino vejde, stojí stranou, slyší povzdech a viděl, jak Isabella dostala prsten; vtipkuje s Kapitánem, říká mu, že ta žena, s níž právě mluvil, je jeho manželka. Kapitán ho prosí, aby mu našel nějakou mladou krásku pro potěšení, že jí může slíbit hodně věcí. Pedrolino: že mu dohodí svou ženu. Kapitán odejde s Harlekýnem. Pedrolino: že chce, aby se Pantalone všechno dozvěděl, to bude pomsta za výprask; v tu chvíi
Isabella v okně všechno slyšela, zavolá Pedrolina jako svého manžela, vyjde z domu a napodobuje ho; pak mu hrubě spílá, řekne, že prozradí všechny jeho darebácké kousky Pantalonovi a vejde do domu. Pedrolino si zoufá, odejde.
Orazio trápí se pro svého otce a pro Flaminii, neboť je do ní zamilován; v tu chvíli
Flaminia v okně, rozpráví s Oraziem, hrají scénu opětované lásky. Flaminia mu pak řekne, že Fabrizio, její bratr, ho chce požádat o službu, že ho pošle ven; zajde. Orazio zůstane; v tu chvíli
Fabrizio prosí Orazia, ať udělá cokoli, aby ho jeho učitel přijal za svého žáka. Orazio: že to udělá, ale jako odměnu chce dostat jeho sestru Flaminii za ženu. Fabrizio říká: „Tak dobře, vy zařídíte, abych se stal žákem vašeho učitele a já zařídím, aby se moje sestra stala vaší ženou"; ihned vejde jeho otec, řekne:
Graziano „Ty se nestaneš žákem jeho učitele, ani on nedostane za ženu mou dceru"; ihned vběhne
Pedrolino jenž řekne: „Fabrizio se stane pedantovým žákem a Orazio dostane za ženu vaši dceru." Graziano se směje, řekne: „Kdo mu ji dá?" Pedrolino odpoví: „Třeba já." Graziano pošle Fabrizia domů, pak se posmívá Pedrolinovi, odejde. Pedrolino říká Oraziovi, aby tuhle starost nechal na něm, říká, že by mu chtěl něco říct o jeho matce; v tu chvíli
Isabella která oknem všechno slyšela, vyběhne z domu s holí a Pedrolinovi řádně natluče, málem se otočí i na Orazia, který se nebrání a odejde. Isabella vyhrožuje Pedrolinovi, odejde do domu; on zůstane na jevišti a pláče; v tu chvíli
Harlekýn s talířem makarónů, které Pedrolinovi posílá Kapitán, dává mu je. Pedrolino je plačky přijme, říká, že pláče pro neštěstí, které se přihodilo jeho ženě, a plačky začne jíst. Harlekýn se rovněž rozpláče a plačky se pustí do jídla; v tu chvíli
Burattino vidí, jak pláčou a jedí makaróny, rovněž se rozpláče a plačky se pustí do jídla i on; když dojedí, Pedrolino plačky řekne Harlekýnovi: „Polibte panu Kapitánovi ruku, že nechám děkovat" a odejde. Burattino říká něco podobného, plačky a odejde. Burattino pláče a vylizuje talíř, odchází a končí první dějství.

Druhé dějství
Pantalone (Pedrolino) se dovídá od Pedrolina, že jeho manželka dala cizinci Kapitánovi kapesník a přijala od něho jako dar prsten, a také o výprasku. Pantalone se diví, nikdy neslyšel, že by se jeho manželka dopustila něčeho nečestného; v tu chvíli
Graziano přijde a říká Pantalonovi, že jeho služebník chce provdávat cizí dcery podle vlastní hlavy; pak vybízí Pantalona, aby dohlédl na svou domácnost, kárá ho za život, jaký vede na stará kolena; v tu chvíli
Harlekýn se vyptává Pedrolina, jak se vede jeho ženě, oslovuje ho Pane Zprostředkovateli. Pedrolino řekne Pantalonovi, že je to blázen, vystrčí ho; v tu chvíli
Cataldo pedant přichází, všichni ho zdraví, Pantalone mu vypravuje, co se přihodilo mezi jeho manželkou a cizím Kapitánem, říká, že se všechno dozvěděl od Pedrolina; v tu chvíli
Fabrizio zdraví pedanta k nelibosti svého otce Graziana, jenž považuje pedanta za zlotřilce; jakmile si pedant povšimne, že ho Graziano má za to, čím opravdu je, jemu na zlost se lísá k Fabriziovi a věnuje mu knížku pedantských veršů, které napsal Fidenzio, mistr všech ostatních pedantů. Pantalone se Catalda ptá na radu v té věci, o níž mu vypravoval. Pedant: že Pedrolino neměl právo nic takového říkat a aby ho nechal s manželkou o samotě, že na ní vyzví pravdu. Pantalone souhlasí; v tu chvíli
Orazio vejde, zdraví učitele; pedant ho kárá, proč si nehledí studia a domu, vytýká Pantalonovi, že ho dlouho nechal bez jeho dohledu; pak jim dodá mravní povzbuzení a pošle všechny pryč; když zůstane sám, rozpráví o svém životě, o svých neřestech, jak pod rouškou předstírání a morálky skrývá všechny svoje ničemnosti. Tluče u Isabelly.
Isabella vyjde z domu, zdraví pedanta, který jí v předstíraném pláči říká, jak ji vlastní manžel pomlouvá, že přijala od Kapitána prsten. Isabella se přizná, že velmi pochybila a že za to může její manžel, který běhá za ženskými. Pedant jí říká, že když potřebuje ukojit nějakou choutku, neměla by se utíkat k cizincům, ale k lidem, kteří mají přístup do domu a které dobře zná a obratnými slovy se jí sám nabízí, že ji ukojí a smíří s manželem. Isabella vesele vchází do domu, aby se smířila s manželem. Pedant: že poznal, že ho Isabella bez váhání uspokojí, vesele odejde.
Pedrolino vše vyslechl v ústraní, říká, že pedant je lump a že paní je s to ho uspokojit; v tu chvíli
Flaminia v okně se Pedrolina ptá na Orazia; v tu chvíli
Kapitán spatří Flaminii, vyptává se Pedrolina na dívku. Pedrolino: že je to dcera na vdávání, ať si s ní promluví, že zajde do domu a zdrží všechny, aby měl možnost promluvit si s ní. Vejde do domu, postaví se k oknu za Flaminii a napodobuje její hlas, řekne mu, aby přišel přestrojený za nosiče, že ho pustí do domu, aniž by vzbudil v domě podezření, ať přijde za půl hodiny. Kapitán odejde a ona zmizí.
Orazio vše vyslechl a zoufá si; v tu chvíli
Pedrolino vyjde z domu, chlácholí Orazia, říká mu, že tohle vymyslel on, slibuje mu, že Flaminia bude jeho, ale musí ho chránit před pedantem; odvádí ho, že mu musí říct spoustu věcí, odcházejí.
Pantalone (Graziano) čeká, co mu pedant poví o pletkách mezi jeho ženou a Kapitánem. Graziano mluví špatně o pedantovi, že ho považuje za ničemu a pochlebníka. Pantalone ho brání. Graziano tluče na dveře domu.
Fabrizio vyjde z domu; Graziano se ho ptá, zda viděl pedanta. On řekne, že nikoli; v tu chvíli
Cataldo pedant vejde, všichni ho zdraví, on řekne Pantalonovi, že jeho manželka je nejctnostnější a nejpoctivější žena, jaká kdy žila na světe, a že si přeje, aby se s ní na věky usmířil. Pantalone souhlasí; Cataldo ji volá.
Isabella vyjde z domu a na pedantovy prosby a přesvědčování se smíří s manželem; nyní se dobrý pedant se všemi loučí, řka: „Pokoj s vámi," a s těmito slovy políbí jednoho každého, naposled Isabellu, a odejde. Fabrizio udělá totéž, odejde. Graziano udělá totéž, odejde. Isabella obejme manžela, políbí ho a řekne: „Mír s námi" a vesele vejdou do domu a končí druhý akt.

Třetí dějství
Orazio (Pedrolino) zuří na pedanta a Isabellu kvůli tomu, co o nich řekl Pedrolino, a že by je nikdy nepodezříval z takových špatností; v tu chvíli
Flaminia vyjde z domu a s Oraziem zahraje scénu dvoření. Pedrolino řekne, že Kapitán by měl dostat výprask; v tu chvíli
Kapitán přichází jako nosič; dají mu do těla; v tu chvíli
Flaminia předvádí něžnosti, aby ho odvedla do domu, pak ho tluče. Kapitán utíká; potom si Orazio a Flaminia podají ruce na znamení manželského svazku; v tu chvíli
Burattino přibíhá, říká, že nechce, aby cokoli dělali; oni ho chlácholí; vchází do domu s Flaminií. Orazio odchází, aby vyhledal otce. Pedrolino zůstane na scéně, láteří na pedanta; v tu chvíli
Pantalone (Isabella) přichází a blahořečí pedantovi, který mezi nimi zjednal shodu a mír. Isabella se usmívá, vypráví manželovi o všem, co se stalo mezi ní a pedantem, a jak jí dal najevo, že bude ukájet její choutky. Pantalone žasne, vždycky ho považoval za ohromného poctivce, a prosí svou ženu, aby mu dokázala, že je to ničema. Isabella: ať ho vyhledá a řekne mu, že v noci nebude spát doma, že se musí pro něco velice důležitého zdržet na noc mimo město. Pantalone: že to udělá. Ona vejde do domu, on zůstane na scéně; v tu chvíli
Graziano který všechno slyšel, zdraví Pantalona a vypráví mu, že se mu zdálo, jak z něj pedant udělal paroháče; v tu chvíli
Pedrolino vejde; Pantalone ho ocejchuje co zlolajníka a lháře. Pedrolino: že řekl pravdu a že se o tom přesvědčí. Graziano: že považoval pedanta za velkého ničemu; v tu chvíli
Cataldo pedant přichází, chrlí ze sebe svá krásná slůvka a jednomu každému lichotí. Pantalone ho prosí, aby tři až čtyři dny dohlížel na jeho dům, že on sám musí dům opustit, dnes v noci už nebude ve městě. Pedant: že si může být jist jeho bdělým dohledem i věrností a že dobře ví, jak dělat hlavu rodiny, že už moudře a laskavě pečoval o nejednu rodinu, a že může odcestovat v míru Páně; a odchází s mnoha obřadnými poklonami. Pantalone: že se mu stále nechce věřit, že je Pedant ničema, jak se to tvrdí; nechá Pedrolina stát na stráži, pak odchází s Grazianem na Rialto. Pedrolino ustoupí stranou; v tu chvíli
Cataldo pedant přichází, Pedrolino ustoupí do ústraní, a on říká, že se naskytla příležitost užívat si s Isabellou podle libosti, že poznal, jak mu chce být po vůli, třebaže to otevřeně neřekla; tluče na dveře jejího domu.
Isabella vidí Catalda celého utrápeného, ptá se ho na příčinu jeho nemoci; dobrý pedant jí teď vykládá, jak umírá láskou k ní, a že jestli mu ona nevyhoví, on na místě zemře, tím spíše, že jim manžel poskytl příležitost, když v noci nebude doma. Isabella, aby ho dostala do pasti, ho krásnými slovy vyzve, aby šel do jejího pokoje, lehl si do její postele a vysvlékl se, že ona zatím půjde navštívit Flaminii, aby ji ona náhodou nepřišla vyrušovat, protože k ní obyčejně chodívá, když manžel není na noc doma. Pedant spokojené vejde do domu, aby se svlékl. Pedrolino se ukáže. Isabella ho pošle se zprávou manželovi, synovi a ať přivedou další přátele a příbuzné a vejde do domu, aby pedanta zavřela v pokoji. Pedrolino zůstane na scéně; v tu chvíli
Harlekýn který nemůže najít svého pána, mluví s Pedrolinem, poznají, že jsou krajani, jmenují spoustu příbuzných a objímají se; v tu chvíli
Orazio se od Pedrolina dovídá, že Harlekýn je jeho příbuzný a že pedant je v domě zavřený v pokoji; v tu chvíli
Flaminia vyjde z domu; Orazio si ji bere za manželku v přítomnosti dvou sluhů; v tu chvíli
Burattino vyjde; Pedrolino volá Harlekýna a Burattina, říká jim, aby mu po mohli zjednat spravedlnost; v tu chvíli
Pantalone Graziano se dovídají o sňatku Orazia a Flaminie a souhlasí s ním. Pedrolino říká, že pedant je v pasti; v tu chvíli
Isabella se vysmívá pedantovi, že je zavřený v pokoji a čeká tam na ni; přemýšlejí, jak ho mají potrestat, líčí nejrůznější druhy mučení, nakonec se rozhodnou, že ho vykastrují. Všichni vcházejí do domu s klíčem od pokoje; ženy zůstávají venku; v tu chvíli
Fabrizio vejde; Flaminia mu říká, že každou chvíli spatří svého učitele, svého nového pedanta, a to pěkné zvalchovaného; v tu chvíli je slyšet křik; a z domu vycházejí
Orazio Pantalone Graziano Pedrolino Harlekýn Burattino (Cataldo) vedou pedanta Catalda v košili, svázaného pevným provazem, spílají mu, on škemrá, Pedrolino, Harlekýn a Burattino opět vejdou do domu. Pedant na kolenou prosí o odpuštění, přiznává se ke svým lumpárnám a prohlašuje, že Isabella je poctivá a počestná mladá paní; v tu chvíli
Pedrolino Harlekýn Burattino všichni tři oblečení jako řezníci a nunváři, s velikými noži v rukou a s měděnou mísou; v tu chvíli
Kapitán vstoupí na scénu; pedant ho prosí. Kapitán: že tu nemá právo zasahovat, a když slyší, že ho chtějí kastrovat, nabádá všechny, aby ho potrestali mírněji, mohli by ho třeba zbičovat a vyhnat; na tom se shodnou, třemi holemi ho pořádně vyplatí, a pak ho všichni s velikým křikem a spíláním vyhánějí jako darebáka a hanebníka a pro výstrahu všem ostatním pedantům, kteří by byli stejně ničemní a vykutálení; pak řeknou, že se má připravit Flaminiina svatba, pozvou Kapitána a komedie končí.

  • Kratochvíl, Karel: Ze světa komedie dell’arte, Panorama, Praha 1987