Kchung Šang-žen: Vějíř s broskvovými květy

5. NÁVŠTĚVA PAVILÓNU JARNÍ ZELENĚ
Třetí měsíc roku Kuej-wej (1643)

CHOU FANG-JÜ vejde v plášti a klobouku a zpívá
V Nankingu ještě přepych a bohatství žijí.
Cítíš tu vůni z dob Šesti dynastií.
Kraj plný jara je a já tu bolestně nyji:
vždyť teplý vítr uspíší květ
a pak ho serve vítr a déšť,
já snad to jaro ani neužiji.
Jsem Chou Fang-jü! K čemu je mi vzdělání a rytířské ctnosti, když mi válka uzavřela cestu domů do Che-nanu? Trávím toto nádherné jaro v Nankingu, jsem tu hostem, ale necítím se dobře. Jaro mě zneklidňuje. Včera jsem se setkal s panem Jangem, který mi řekl o mladinké dívce jménem Vonička. Je prý chloubou čtvrti rozkoší. I mistr Su, který ji učí zpívat, mi radí, abych se stal jejím prvním milencem. Není to však jednoduché, neboť na to prostě nemám. Nemohu dnes, o Svátku čistoty a jasu, zůstat sám. Musím do zeleně na okraj města! Mám sejít podívat ke Starému dvoru? Jde a zpívá
Až na východ města
k domům rozkoší musíš.
U každých dveří se vrby zelenají
a jejich proutky jak otěže se zdají,
které kolemjdoucím z cesty uhýbají.
A každé ty dveře párek vlaštovek ukrývají.
VYPRAVĚČ LIOU vystoupí a recituje
Žluva – jitřní pták – mě ze sna ruší
a jarní stesk přepad mou starou duši.
Kampak máte namířeno, mladý pane!
CHOU FANG-JÜ se otočí a spatří Lioua
To jsem rád, že vás vidím! Jdu se trochu projít do zahrad východní čtvrti a je mi teskno, že jsem sám.
VYPRAVĚČ LIOU
Jsem volný, mohu vás doprovodit. (Opíší v chůzi kruh, naznačujíce cestu do východní čtvrti.) Liou ukazuje Vidíte, to jsou pověstné domy nad říčkou Čchin-chuaj.
CHOU FANG-JÜ zpívá
Nad jarní vodou se vznášejí,
okna se odrážejí v zelené hladině.
Klene se modravá obloha,
přes zeď květ meruněk vyhlédl nevinně.
VYPRAVĚČ LIOU
Jsme na Dlouhém mostě. Přejděme na druhou stranu.
CHOU FANG-JÜ zpívá
Dřevěný most tě tam bezpečně dovede,
ať hledáš čajovnu, či si chceš posedět při víně.
VYPRAVĚČ LIOU
Nu a tady je Starý dvůr.
CHOU FANG-JÜ zpívá
V uličkách křivých ted v této hodině
rušno je od křiku prodavačů květin.
VYPRAVĚČ LIOU
V této ulici bydlí samé slavné kurtizány.
CHOU FANG-JÜ
Dnes to i tady vypadá svátečně. Všimněte si... Zpívá
Na černých lakových dveřích jsou něžné větévky vrb.
VYPRAVĚČ LIOU
Za těmito velkými dveřmi bydlí Krásná Li.
CHOU FANG-JÜ
Povězte mi, kde bydlí Vonička?
VYPRAVĚČ LIOU
Vonička je přece schovankou Krásné Li.
CHOU FANG-JÜ
To se povedlo! Chystám se ji navštívit a najednou stojím před
jejím prahem.
VYPRAVĚČ LIOU
Počkejte, zaklepu. Klepe na dveře.
HLAS za scénou
Kdo je tam?
VYPRAVĚČ LIOU
Já, starý Liou! Copak mě nepoznáváte? Vedu vzácného hosta.
HLAS za scénou
Krásná Li ani její dceruška nejsou doma.
VYPRAVĚČ LIOU
Kampak šly?
HLAS za scénou
Na Slavnost dárků. K paní Pien.
VYPRAVĚČ LIOU
Pravda, zapomněl jsem! Dnes je slavnost.
CHOU FANG-JÜ
Jaká slavnost?
VYPRAVĚČ LIOU si hladí nohy
Povím vám to, ale teď mě bolí nohy, ušel jsem se. Posaďme se tady na tu kamennou lavičku. Usednou Víte, mladý pane, všechny slavné nevěstky tady v okolí jsou přísežnými sestrami a o každém svátku se scházejí a pořádají slavnost. Zpívá
Jako by byly přivázány k sobě
a nerozlučné jako hejno hus,
když přijde čas, v té době
všechny se vystrojí a vyjdou ven.
CHOU FANG-JÜ
Rozumím. Dnes o Svátku čistoty a jasu odešly na slavnost. Proč jí říkají Slavnost dárků?
VYPRAVĚČ LIOU
Protože každá s sebou přinese krabici s roztodivnými dárky a dobrotami. Zpívá
Mořské pochoutky,
mušle ústřic,
teplé víno.
CHOU FANG-JÜ
A jak se baví, když se tak sejdou?
VYPRAVĚČ LIOU
Závodí ve zpěvu a hudbě. Zpívá
Na měsíční kytaru brnkají,
na píšťaly tesklivě pískají.
CHOU FANG-JÜ
To je zajímavé. A smí tam muži?
VYPRAVĚČ LIOU s odmítavým gestem
Nesmí! Nesmí! Děvčata jsou přesvědčena, že ti by jim zábavu pokazili. A tak se pečlivě zavírají nahoře v pavilónu a zvědavci musí stát hezky dole, na dvoře.
CHOU FANG-JÜ
A co když se některému jedna z dívek líbí? Jak se s ní setká?
VYPRAVĚČ LIOU
Vyhodí jí nějaký dárek nahoru na balkón a ona mu odpoví tím, že mu něco shodí dolů, třeba ovoce. Zpívá
A tak si domluví –
jako když dvojice pohárů cinkne –
to sladké setkání na lůžku voňavém.
CHOU FANG-JÜ
Něj raději bych se tam rovnou rozběhl.
VYPRAVĚČ LIOU
A proč ne?
CHOU FANG-JÜ
Nevím, kde paní Pien bydlí.
VYPRAVĚČ LIOU
Bydlí v Pavilónu jarní zeleně. Není to daleko. Dovedu vás tam. Znovu opíší v chůzi kruh cestou k pavilónu a recitují
CHOU FANG-JÜ
Na každém domě zříš větévku zaraženou.
VYPRAVĚČ LIOU
Je slyšet píšťaly prodavačů šťávy.
CHOU FANG-JÜ
V každé uličce krásných dívek davy.
VYPRAVĚČ LIOU
Přes mlžnou řeku se můstky klenou.
Ukazuje Tady je to, pojďte, mladý pane. Překročí práh. Jang a mistr Su také vejdou na scénu a vítají je. Recitují
JANG
Krátíme si dlouhou chvíli v kruhu sladkých žen.
MISTR SU
Díváme se s potěšením na houf krasavic.
JANG
Nečekal jsem, milý příteli, že vás potkám tady!
CHOU FANG-JÜ
Slyšel jsem, že jste byl dnes u Jüana Vousáče, a také jsem nemyslel, že se tu setkáme.
MISTR SU
Vždyť přichází kvůli vašim námluvám!
VYPRAVĚČ LIOU
Posaďte se, prosím. Všichni usednou.
CHOU FANG-JÜ
Půvabný pavilón! Zpívá
Hle ta
veliká okna, prostorný dvůr.
Připadám si jak v poduškách snového světa.
Není tu Vonička?
JANG
Je nahoře.
MISTR SU ukazuje nahoru
Slyšíte? Hrají tam a zpívají.
Je slyšet hru varhanních píšťal a fléten, louten a harf.
CHOU FANG-JÜ
Jak z oblak ta líbezná hudba, ten líbezný tón
k nám ze strun slétá,
Ozvou se mračné gongy
jak nefritu zvonivý tón
za zvukem zvuk nitro mé leká.
Tklivý tón fléten
Jako když ohnivák vzlétá.
Hlas flétny mě bodá až u srdce! Vyhodí nahoru nefriíový přívěsek z vějíře. Musím ji zasáhnout...!
Ty šperku z nefritu vysoko leť,
doleť k mé krásce! Mé srdce bušící čeká...
Dolů slétne bílý šátek, v němž jsou zabaleny třešně.
VYPRAVĚČ LIOU
Vida, shodila ovoce!
MISTR SU rozbalí šátek a vysype třesné na misku na stole
Třešně! Letos jsou nějak brzy.
CHOU FANG-JÜ
Kdo je shodil? Jakou bych měl radost, kdyby to byla Vonička.
JANG prohlíží si šátek
Podle toho sněhobílého šátku soudím, že to byla ona.
KRÁSNÁ LI přináší konvici s čajem a za ní jde Vonička s vázou s květinami. Recituje
Motýlek přelétá za vůní vějíře
a krásky scházejí s terasy ohniváka.
MISTR SU užasle
Pohleďte! Andělé sestupují s nebes!
VYPRAVĚČ LIOU spráskne ruce
Amitábho!
Všichni vstanou a Jang vede Choua k ženám.
JANG
Seznamte se! Krásná Li a zde – Vonička.
CHOU FANG-JÜ se představí Krásné Li
Jsem Chou Fang-jü z Che-nanu. Přál jsem si poznat vás. Dnes se mi mé přání splnilo. Dívá se na Vaničku Tak mladinká a půvabná! Přítel Jang má oči jako ostříž a vybíral dobře! Usedají
KRÁSNÁ LI
Poslužte si, prosím. Čaj z Chu-čchiu. Všichni pijí.
VONIČKA pronese verše
Zeleň vrb, nach meruňkových květů
jarní svátek hlásí všemu světu.
JANG i ostatní chválí
Výborný čaj! A kolem všechno kvete... Nevídané setkání!
JANG
Při takovém setkání nesmí ovšem chybět víno.
KRÁSNÁ LI
Víno je připraveno, avšak hostitelka, moje přítelkyně Pien, nemůže zatím přijít dolů. Dovolte, abych ji zastoupila. Chlapče! Přines víno! Nezahrajeme si nějakou hru, aby se nám lépe pilo?
VYPRAVĚČ LIOU
Nechť hostitelka navrhne, co budeme hrát.
KRÁSNÁ LI
Příliš velká čest pro mne!
MISTR SU
Je to vaše povinnost.
KRÁSNA LI
Dovolte tedy... Vyndá z rukávu hrací kostky Voničko, vezmi pohár a nabídneš jej tomu, komu padne číslo. Budeme pít po řadě. K vypitému poháru musí každý přidat něco ze svého umění. Vyhlašuji tyto náměty: jednička znamená třešeň, dvojka čaj, trojka vrbu, čtyřka meruňku, pětka nefritový přívěsek na vějíři, šestka sněhobílý šátek. Voničko, nabídni víno panu Chou. Vonička mu nalévá. Chou Fang-jü pije a Krásná Li hází kostkou Padla pětka! Přívěsek vějíře. Dopijte a přidejte něco k dobru na toto téma.
CHOU FANG-JÜ
Tady jsou mé verše:
Ozdoby vějířů mých jižních krasavic,
pročpak se skrýváte v širokých rukávech?
Přívěsek z nefritu sem tam se kymácí
a vějíř vydechne voňavý dech.
JANG
Pěkné verše!
VYPRAVĚČ LIOU
Pěkný nefritový přívěsek voňavého vějíře... Jen aby se při houpání nepotloukl.
KRÁSNÁ LI
Je řada na milostpanu Jangovi. Vonička mu nalévá víno, Jang pije a Krásná Li vrhá kostku Je to sněhobílý šátek!
JANG
Složím také verše.
KRÁSNÁ LI
Nesmí se opakovat, co tu už bylo.
JANG
Tak dobrá. Vymyslím rozvinuté téma, pcho-čcheng-tchi:
Hedvábí k setření potu! Jarní žár sužuje člověka, šátek prosákl potem, který vyrazil na tváři. Čí tvář je třeba utírat do sněhobílá? Ruměnná s bílou se spojují... není to líbezné?
CHOU FANG-JÜ
Výborně složeno!
VYPRAVĚČ LIOU
Za takové mistrovství slova byste měl dostat vyšší titul.
VOŇIČKA nalévá víno vypravěči Liou
Poslužte si, mistře.
KRÁSNÁ LI hází kostkou
Dvojka. Čaj.
VYPRAVĚČ LIOU
Tak vy jste všichni měli víno a já jenom čaj?
KRÁSNÁ LI
Ale mistře! Čaj je vaše téma.
VYPRAVĚČ LIOU
Budu vám vyprávět o tom, jak Čang Třetí pil čaj. Je to úryvek z Příběhů od jezerního břehu.
KRÁSNÁ LI
Och, to by bylo moc dlouhé! Raděj si vzpomeňte na nějakou anekdotu.
VYPRAVĚČ LIOU
Tak tedy dobrá! – Básníci Su Tung-pcho a Chuang Šan-ku šli navštívit buddhistického mnicha. Su Tung-pcho mu daroval vzácnou porcelánovou konvici a Chuang Šan-ku libru výborného čaje. Všichni tři se usadili pod borovicí a dali se do čajování. Mnich řekl: „Chuang Šan-ku je známý pro svou zálibu v čaji. Zajímalo by mě však, kolik vypije Su Tung-pcho. Což abyste změřili své síly? Jsem zvědav, kdo vyhraje." Su Tung-pcho se zeptal: ,,A jaká budou pravidla našeho soutěžení?" Mnich řekl: „Budeme hrát hru na otázky a odpovědi. Vy začnete a Chuang Šan-ku bude odpovídat. Když nedá odpověď, můžete ho vyplatit holí a napíšu mu bod. Když vy pohotově neodpovíte, dostanete holí vy a napíšu bod vám. Za každý bod musíte vypít šálek čaje." Su Tung-pchořekl: „Jak chcete. Začínám: Jak navléknout nit do jehly bez ucha?" Chuang Šan-ku na to: „Úpilujeme i špičku." Mnich poznamenal: „Dobrá odpověď." Pak začal Chuang Šan-ku: „Jak se nese nádoba z tykve bez ucha?" Su Tung-pcho odpověděl: „Kdyžpluje po vodě." Fu Jiň řekl: „To také byla dobrá odpověď." Pak se opět zeptal Su Tung-pcho: ,,Je možné vidět blechu v kalhotách?" Chuang Šan-ku ještě ani neodpověděl, když Su Tung-pcho uchopil hůl a začal ho tlouct. Chuang Šar-ku držel právě v rukou konvici, upustil ji a rozbil. Su Tung-pcho křičel: „Pište mu bod! Já ho zbil!" Mnich se rozesmál: „Ani nemyslím, že byste ho zbil, spíš on něco rozbil!" Všichni se smějí a vypravěč přidává Počkejte, to hlavní teprve přijde. Rozbít takovou konvinci… poklepe na konvici s čajem je přece jen snazší než rozbít tvrdou hlavu Vousáčovu! * (slova konvice i vousáč se řeknou čínsky chu-c’)
CHOU FANG-JÜ
Vám se vtipy líhnou přímo na jazyku.
KRÁSNÁ LI
Voničko, nabídni víno mistrovi Su. Mistr Su pije, Krásná Li vrhá kostku Padla vám jednička. Meruňkový květ.
MISTR SU
Tak to vám zazpívám úryvek árie ze Západního pavilónu. Zpívá
Je večer, v pavilónu květ meruňkový vadne,
jsem sama zas, jak byla jsem za dne.
VONIČKA
Nabízím teď pohár vína vám, matinko.
KRÁSNÁ LI pije a vrhá kostkou
Třešeň!
MISTR SU
Dovolte mi, abych zpíval za vás. Bude to zase ze hry Západní pavilón. Zpívá
Červená třešeň rtů konečně pukla
a bílý nefrit za ní prosvítá –
konečně promluvila ta ústa dávno zmlklá.
VYPRAVĚČ LIOU
Mistr Su by měl být pokutován! Zpívá o jiných třešinkách, než jsou tady na misce.
MISTR SU
Přijímám! Sám si naleje víno a pije.
KRÁSNÁ LI
Teď by měla pít Vonička.
CHOU FANG-JÜ
Dovolte, posloužím jí. Nalévá a Vonička pije.
KRÁSNÁ LI vrhá kostku
To jsem si myslela! Vrba! Zpívej, Voničko.
VONIČKA se stydí.
KRÁSNÁ LI
Dětina! Stydí se. Ujměte se toho laskavě někdo za ni. Jméno mistra Liou se píše znakem pro vrbu, měl by ji zastat on.
MISTR SU
Ano, a ke všemu je dnes den vrbových proutků!
VYPRAVĚČ LIOU
Moje jméno mi, jak vidím, nic dobrého nepřináší. Chtějí mi dát o dnešním svátku vrbový věnec jako děcku! Všichni se smějí.
MISTR SU
Tento výrok vám můžeme započítat.
CHOU FANG-JÜ
Víno máme, poseďme ještě!
VYPRAVĚČ LIOU
Podobná společnost krásných dam a učených pánů se hned tak nenajde! Vybízí Voničku a Choua Připijte si vy dva! Na přátelství. Vonička si skryje tvář do rukávu a uteče
MISTR SU
To děvče rudne, když se člověk jen zmíní! A co vy, mladý pane, jak se vám zamlouvá milenka, kterou jsme vám vybrali?
CHOU FANG-JÜ
Mám za sebou těžší zkoušky, než je tato otázka.
KRÁSNÁ LI
Máte-li o ni opravdový zájem, určíme příhodný den, kdy vás uvítáme ve svém domě.
JANG
Patnáctý den třetího měsíce, kdy je všechno v květu, hodil by se, myslím, skvěle!
CHOU FANG-JÜ
Jen se obávám... nemám teď zrovna nazbyt... těžko budu moci obstarat hostinu.
JANG
S tím si starosti nedělejte! Vystrojím hostinu a připravím dary.
CHOU FANG-JÜ
Nemohu s tím přece obtěžovat vás!
JANG
Je to moje milá povinnost.
CHOU FANG-JÜ
Tisíceré díky! Zpívá
Jako bych se dostal do království vil,
oblak sladkých tužeb nad hlavou mi plul.
Jenom rychle zapomenout na přeludy vil,
jarní láska nesmí prolhaný mít cíl.
Abych tento svatý svazek nezmarnil,
připravím se na to sladké setkání.
Ukloní se na rozloučenou.
KRÁSNÁ LI
I já nyní půjdu. Pozvu na ten den herce a všechny přítelkyně. Bude tam hudba a veselo! Odejde.
VYPRAVĚČ LIOU k mistru Su
Oh! Zapomněl jsem, že my dva se nebudeme moci zúčastnit!
JANG
Jak to?
MISTR SU
Generál Chuang Te-kung bude v ten den kotvit se svou lodí blízko Západní brány Nankingu. Pozval nás na slavnost vlajek.
CHOU FANG-J Ü
Co tedy navrhujete?
JANG
Pozveme herce Tinga, Sena a Canga, ti také dobře zpívají a pobaví nás. Recitují

MISTR SU
Krásné jsou ženy z Pavilónu jarní zeleně.
JANG
Zde v domech lásky ještě starý přepych
najdeme.
VYPRAVĚČ LIOU
Jaro je plné toulek do květů a zeleně.
CHOU FANG-JÜ
Mě čeká lůžko přebohatě květy prostřené.

  • Kchung Šang-žen: Vějíř s broskvovými květy, přel. D.Kalvodová, Odeon, Praha 1968