Šatapathabráhmana (převyprávění jednoho podobenství) „Neboť pokrm, který člověk jí na tomto světě, bude na onom světě jíst jeho." Tuto záhadnou a šokující větu najdeme v Šatapathabráhmaně, starém obětním traktátu Indů. Ještě podivnější je jedna povídka z téhož traktátu, vyprávějící o putování věštce Bhrga do zásvětí. Svatý muž Bhrgu byl synem boha Varuny. Osvojil si rozsáhlé bráhmanské vzdělání, které mu ale stouplo do hlavy. Začal být pyšný a vyvyšoval se nad svého božského otce. Ten mu chtěl ukázat, jak málo syn ví, a doporučil mu. aby putoval postupně na všechny světové strany – na východ, jih, západ a sever. Měl si všímat všeho, co bylo k vidění, aby o tom po návratu mohl otci vyprávět. „Nejprve, totiž na východě, viděl Bhrgu lidi, kteří jiným lidem useká val i údy jeden po druhém, rozdělovali si je mezi sebou a říkali: ,To patří tobě, to zas mně.' Když to Bhrgu spatřil, byl celý zděšený. Lidé, kteří tu rozsekávali druhé lidi na kousky, mu podali vysvětlení, že ti druzí to s nimi na jiném světě dělali právě tak, a oni teď nedělají nic jiného, než že s nimi zacházejí stejné... Poté se Bhrgu vydal na jih a viděl tam lidi, kteří jiným lidem uřezávali úd za údem a rozdělovali si je se slovy: ,To patří tobě, to zas mně.' Na svoji otázku obdržel Bhrgu zase stejnou odpověď: Ti rozřezávaní to s těmi, kteří je teď rozřezávali, dělali na jiném světě právě tak. Na západě pak viděl Bhrgu lidi, kteří mlčky pojídali jiné lidi, a pojídaní to rovněž mlčky snášeli, protože právě tak to na jiném světě dělali s těmi druhými. Na severu ale viděl lidi, kteří hlasitě křičíce pojídali jiné lidi, rovněž křičící, a bylo tomu právě tak, když ti druzí na jiném světě pojídali první." Po návratu vyzval otec Varuna Bhrga, aby odříkal svou lekci jako školák. Bhrgu ale řekl: „Co mám recitovat? Vždyť nic není!" Viděl příliš strašné věci a všechno mu připadalo nicotné. Tu Varuna věděl, že Bhrgu viděl ony věci, a vysvětlil mu: „Lidé na východě, kteří druhým usekávali údy, byli stromy. Lidé na jihu, kteří druhým uřezávali údy, byli skot. Lidé na západě, kteří mlčky pojídali mlčící lidi, byli rostliny. Lidé na severu, kteří hlasitě křičíce pojídali hlasitě křičící lidi, byli vodstva." Pro všechny tyto případy znal lék. Určitými oběťmi, které synovi prozradil, se může člověk vyhnout na onom světě následků svých činů. Elias Canetti: Masa a moc, přel. J.Stromšík, Arcadia, Praha 1994