|
Jiří Kolář: Marsyas
O moudrém Šalamounovi Šalamounovi eště tek kozí vermut po bradě dyž ho táta pomazal ale hnedky ftom doved bruslit Celejch čtyřicet let si jinej král nevrz Lidí se líhlo jako písku každej měl štísko bez milionu ve víně se moch mejt a utírat fíkama Von sám byl tak zazobanej že nechal postavit kostel z ryzího zlata a slonovejch kostí Doma nemusel ani bílit co měl po zdech vzácnejch štítů a stříbra nastláno Že to nebyl žádnej hejsem hejtam to dosvědčuje ta ze Sáby Jednou si to k němu přihrnula a dala mu na fór tucet metráků zlata bůchsámví kolik drahýho kamení a voňavejch pitominek Jak si tak pouštěli hubu na špacír povídá: „Viděla sem už lecos, ale kam se na tebe každej hrabe!" Jakpakby ne dyť jen přísloví složil tři tisíce tisíc a pět písniček ale ne jako nějakej pitomec vo jednom a tom samým vo všem Než sed na trůn šel s ohromným štrůdlem do Gabaonu Tam se mu vokázal ve snu sám Pámbu a voptal se ho co by rád - Sem eště cucák a královat neumim, tak mi dej, Panebože, všech pět pohromadě a něco, abych doved tancovat s lidma, když je jich taková fůra. Všemohoucí povídá: - Protože peníze ani slávu nechtěl jsi, dlouhý věk ani smrt nepřátel nežádal jsi, dobrou hlavu a všechno ostatní dám ti, takže nikdo nevyrovná se ti. Na to můžeš vzít jed! Že potom byl nad všechny vědátory a mazaný advokáty to musí vidět i slepej z tohodle: Jednou se k němu přihrnuly dvě rozparáděný hokyně a jedna muchlala caparta Napřed ječela ta co nic nenesla: - My dvě, jemnospane, bydlíme v jednom baráku, víme? Narodil se mi jako kluk, víme? Třetí den nato taky vona měla kluka, ale v noci ho zalehla, jako že tu stojim! Ale jak viděla, přísahám, milospane, co uďála, a já chrněla jak dub, popadla, víme, to svý a chmátla to mý. Ráno stanu, pane, chci kojit a dítě jak led, ale hnet ho zgruntu prohlídnu, víme, a povídám: Jářku, to nejni moje a taky jo. Potom vysypala ta druhá: - Prosim, to nejni žádná pravda! - Nestydí se lhát, krkafčí máma, ani tady! padla jí do řeči první - Já nelžu, sim, vona lže! - Podivejte se na tu couru, takle se přetvařovat! Snad by se bejvaly cikáněly do soudnýho dne ale Šála jen kejvnul na sluhu aby přines meč Dyž se lokaj přibatolil král poručil: - Jakýpak fraky, kluka rosekněte a dejte každej půl, ať se neštěkaji! Jak to uslyšela ta co skvrně držela zamotala se jako vožralá a zařvala: - Propánakrále, pane král, rači jí ho dejte, jen ať je žif! Ale tamta nechtěla ani slyšet: - Jen ho majzněte, dyž ho nemám mít já, ať ho nemá ani vona! Na to von čekal Vokázal na tu co měla tak nahnáno řka: – Nesekejte nic a vraťte ho tý, co se tak klepala, neboť pravá máma to, tamtu vyžeňte sviňským krokem! Samosebou že se to rozneslo a všichni se Šalamouna báli eště víc teď měli černý na bílým že má v srdci boží moudrost O Libuši a Přemyslovi Jednou dyž už Libuši lezlo krkem to věčný krafání že běda chlapům kerejm pucuje hlavy sukně povídá: - Mně, tedy, ať nikdo neradí, tedy, kdy do toho bouchnu. Vemte z maštale Šimla a von vás k tomu mýmu dovede. Tedy, až tam dorazíte, tak že mu skazuju, aby tedy přijel. Ale ne abyste se rafali, to tedy každá hádka zaneřádí zem, tedy, na tisíc let. Ten její kůň šel a šel až zarazil na poli u Biliny kde voral chlap jako hora a měl lýkový střevíce Páni to vočíhli a meldovali sedláka vo méno Von jim řek že je Přemysl Chvíli čuměli to se ví jako praštěný rozporkou pak na sebe mrkli a chtěli aby s nima hnedky jel Ale von zabod votku a zabručel: - To je votrava, že ste přifárali tak brzo, kdybyste se bej váli zdrželi jen vo chlup, moch sem pole dovorat a sedláci nemuseli mít nikdy vysoko do žlabu. Nedá se svítit, dyž ste sebou tak hodili, musim s tim ven, holt jednou bude co dlabat a jindy ne! Pak hrábnul do tašky vyndal sejra s krajícem jak hrom položil to na pluch řek aby si sedli jako doma a jed Všem bylo divný proč si prostřel akorát na pluhu a von jim to vyložil: - Nepovim vám nic extra, tisíckrát vám to jistě otírala Libka o hubu, že dyž vám nešla pod fousy spodnička, muj rod vám ukáže, zač je toho loket. Zatimco vobědval jeden pán kouká jak z tý votky vyhnalo pět větví a na nich pět vořechů Štyry hnedky uschly a pátej zustal Kroutili nad tim hlavama až jim to Přéma vosvětlil: - To je tak, rozumíme? Votka vo sobě znamená, že sem ze selskýho, a že se rychle vobalila, s tim vás už snad Líba taky votravovala, to je známka, rozumíme, že se vyšinu na trůn. Budu mít pět dětí a každý se zařídí zvlášť. Ale štyry zkrachujou a pokvete jenom tomu pátýmu. Nakonec příde vo život, ale pomstí ho vnuk. To je celej ten krám. Pak vstal sedli na koně a jeli k Libuši Vršovický Epiktet 1. Nelítej vod čerta k sukni koukej se usadit ať si vidíš do huby a neděláš do vlastního hnízda 2. Dycky drž zobák nebo nekušni a polovic polkni dyž musíš žvanit nepřežvykuj hověziny vo boxu hajtrách a atletech nebásni vo žrádle nebo chlastu a na sto honů se vyhni drbům 3. Dyž máš všech pět pohromadě rozdej pořádně trumfy a mezi cizejma buď němej 4. Neřechtej se každý hovadině 5. Nepřísahej na každou pitomost 6. Na žranici u cizejch a vomezenců nepáchni Dyž už skočíš na špek dej bacha abys nepolk ňákou teletinu poňvač dyž je někdo špinavěj zasrabí i druhýho i dyby byl svatej 7. Nebuď nenakrkanej nepřežírej se nechlastej nefinti nebuď nabob a neurvalec nevopič se po zazobancech 8. Před veselkou kroť rozkrok a v posteli nevyváděj psí kusy Nešereď se a neskuhrej na každýho kdo nedává nohy křížem Furt se nenaparuj že ty si vosk 9. Dyž se domákneš že o tobě někdo camrá prasečiny nestav blesk proti hromu a vobrať vítr: – Asi neměl páru vo mejch esech, dyž canil jen vo sedmách! 10. Po senzacích se nehoň Dyž tam náhodou zapadneš ať ani myš necejtí že tě něco chytlo a že někomu fandíš Tak neztratíš glanc Neškleb se nejanči nehejkej Po stáhnutí rolety nekvákej vo vobsahu a nevěš si hejly na nos jinak nikdo nepolkne žes kus nezbaštil i s chlupama 11. Do kecáren nelez ani jen tak ani z flancu a dyž se tam voctneš nedělej primadónu a drž se u zdi 12. Dyž nemůžeš uhnout votravě s někým moc nóbl vydoluj si z kotrby jak by dribloval Sokrates nebo Zenon a šaltuj podle toho 13. Dyž se dereš k někomu fajnovýmu dej krk že si neválí šunky doma že tě vrátnej vykopne že ti zabouchnou před frňákem nebo že mu budeš buřt Dyž musíš i tak dělat semtele tahej do konce a nešpičkuj že si se bavil jako alík v truhlíku To dělá vobejda kerýho baví jen sukně nebo fotbal 14. Mezi lidma se nevytahuj nikdo nejni zvědavej do čeho ses namočil 15. Nedělej kašpara a nevlítneš do žumpy aby si každej před tebou nezacpával dirky 16. Nepošmakuj si na sprosťárnách zamávej s každým kdo s nima hauzíruje nebo sezelenej zaraš chlebárnu a stav se jakobys slíz pár facek |