|
Langston Hughes: Sváteční šaty k židovi
Zimní blues Zrovna za nejhorší zimy, všecko přikrýval sníh. Zrovna za nejhorší zimy, všecko přikrýval sníh - muž mi utek v předvečer svátků vánočních. Já si z toho málo dělám, ale nechal mě tu bez uhlí. Já si z toho málo dělám, ale nechal mě bez uhlí. Když má muž rád, nemá utéct zrovna, když mrazy přituhly. Mluvil moc o své lásce. Že ho lež v hrdle neškrtí! Mluvil moc o své lásce. Že ho ta lež neškrtí! Jediný, koho budu mít ráda až do smrti. Růžový keř sobě koupím, zasadím jej u zídky. Růžový keř koupím, zasadím u zídky, aby, až umřu, nemuseli do obchodu pro kytky. Langston Hughes: Shakespeare v Harlemu Zpěv služky z Jihu Paní Zahradníková je na zahradě. Paní Dvorná na dvoře. Paní Zbožná na bohoslužbách a ta černá jenom dře! Pane! A ta černá jenom dře. Národy ve válce se bijí a vybité pak ležet zůstanou. Někdy si myslím, že bílí lidi nestojí za grešli zlámanou. Jo, paní! Nestojí za grešli zlámanou. Před týdnem barevného lynčovali. Pověsili na stromě. Ten chlapec nic neřek, jenom že máme žít svobodně. Jo, paní! Že máme žít svobodně. Já nejsem prostořeká a žádná dračice - ale někdy si myslím, že bílí jsou bez srdce. Jo, paní! Jsou bez srdce. Ku Klux Vyvedli mě z města kousek výš, Řekli: V slavnou bílou rasu nevěříš? Řek jsem: Jářku, mister, to je složité. Budu věřit všemu, mě pustíte. Řek ten běloch: Chlape, to jsem věděl hned, že mě budeš ještě k tomu urážet! Do hlavy mě třískli, knockoutovali. Na zemi pak do mne všichni kopali. Jeden zabiják řek: Negře, polez blíž - tak co, v slavnou bílou rasu nevěříš? Langston Hughes: Lístek jenom tam Sladké je žít Šel jsem si sednout k řece, koukal, jak vlny jdou. A potom jsem tam skočil, byl jsem hned pod vodou. Vyplul jsem a začal vzlykat! Vyplul jsem a spustil křik! Kdyby voda nebyla tak chladná, byl bych už nebožtík. Ale bylo tak chladno v té vodě! Tak chladno! Vyjel jsem šestnáct pater a koukal Bohu do oken. Myslel jsem na své děvče a váhal se skokem. Stál jsem tam a začal vzlykat. Stál jsem tam a spustil křik. Kdybych nebyl tak vysoko, byl bych už nebožtík. Ale bylo tam tak vysoko! Tak vysoko! Tak asi budu žít dále, nezbývá, než abych žil. Pro lásku bych třeba zemřel - ale pro život jsem se narodil. Můžete mě vidět vzlykat, slyšet mě, když spustím křik - má milá, jen se vztekni - nebude ze mne nebožtík. Sladké je žít! Sladké jak víno pít! Sladké je žít! Langston Hughes: Montáž nesplněných snů Dětská říkadla Když jsem byl malý, hrávali jsme si: Jedna - dva - tři, my jsme bratři! a podobně. Ale teď, Pane, poslechni si tu drobotinu! Ten, co přináší bílý děti, nepřines mě sem: já vím, že nemůžu být presidentem. A vždyť v tomhle bloku jsou dva tisíce dětí! To, co nežere bílý děti, žere nás náramně: my víme, že svobodu všichni nemáme! Jsou mezi těmi maličkými jistě i některé zkažené - jedno mi hodilo do okna tvrdý míč a má zlatá rybka spolkla sklo. Co platí pro bílý, vzali nám zlodějsky: "Svoboda a spravedlnost - che - pro všecky" Hop-pop-adá! Skí! Dadl-dý-dů! Be-bop! Slané buráky! De-dop! |