Háfiz: Díván

Kam ztratili se, kde jsou všichni kamarádi,
ach, kde jsou?
Umřelo přátelství, ti, kdo nás měli rádi,
ach, kde jsou?
Živá voda se zkalila, zabloudil šťastný Chizr
a růže bledne, vánky ji nepohladí,
ach, kde jsou?
Rozkvétá tisíc květů, ptáci se neozvali,
co bude z růží, když je slavík zradí,
ach, kde jsou?
Nikoho nebaví se opít, kde jsou vinárníci?
Na nebi Lyra hoří, Zohre struny už nevyladí,
ach, kde jsou?
Už léta nenašel se rubín v dolech šlechetnosti –
proč? chybí slunce, déšť a vítr, co tu vadí,
ach, kde jsou?
Z kraje, kde žila láska, vládlo přátelství,
teď láska odešla a vládce nikdo nenahradí,
ach, kde jsou?
Míč cti a vznešenosti leží vprostřed hřiště,
nikdo jej nezvedá, kdeže jsou jezdci mladí,
ach, kde jsou?
Nikdo z nás netuší, co vzejde z klína času,
na boží úmysly se neptej – to ti Háfez radí –
ach, kde jsou?

  • Háfez: Z Dívánu, přel. V.Kubíčková, Supraphon, Praha 1986