Satiry o konšelích a řemeslnících

Řězník sě takto obchodí, *(živí se)
dobrým lidem často škodí:
když běží po vsi volajě,
na prodajné bravy ptajě,
budeť kupovati bravy,
chtě z nich utěžěti stravy.
Když ho uzří dobytčátko,
užěsneť sě nebožátko *(lekne se)
neb jmá řězník rucě račiej: *(klepeta)
když on dobytčátko zmácie,
nelzěť sě jmu popraviti,
musíť vždy churavo býti.
A tu líb kup líb nekupi, *(ať koupíš nebo ne)
jižť bez škody neotstúpí,
vždyť škodu učiní tomu,
kdyžtoť bravy mácie komu.

Druhúť jmá nevěru v sobě, *(nepoctivost)
tuť chci vypraviti tobě:
ktož dobytek na trh vodí,
sedlákóm rád na tom škodí,
budeť s ním lidmě tržiti, *(naoko smlouvat)
bráně každému kúpiti;
v tom mu činí mnoho núzě,
žěť jemu všě kupcě zapúzie, *(protože)
až utrží po svéj vóli,
jakžto jemu líbo koli.
Třetieť jáz vědě do ňeho:
ktož masa kúpí u ňeho,
že jmu prodává kozinu
za najlepší skopcěvinu,
a častokrát býkovinu
za najlepší hovědinu.

Čtvrtéhoť sě rád přijímá:
kdyžtoť jest najvěčšie zima,
budeť vodú oblévati
maso, rožny rozpierati,
aby jemu zmrzli v noci
hovědina i ti skopci.
Takť po jeho vóli bude,
tři čiesti jemu ho přibude;
mnohoť lidu oklamává,
když on to maso prodává.

Takť jsú nevěrni řězníci, *(nepoctiví)
horšíť jsú nežli věžníci. *(hlídací psi)

  • Tisíc let české poezie, Stará česká poezie, Československý spisovatel, Praha 1974