on-line Tiráž on-line
 Elektronická učebnice literatury > Česká literatura do roku 1945 >  © Radek Sárközi 

Obsah
  • Obraz 1. světové války
  • Básníci
  • Pátečníci
  • Katoličtí spisovatelé
  • Levicoví romanopisci
  • Pražští Němci
  • Psychologická próza
  • Solitéři
  • Divadlo a film
    +  Pohádkové příběhy
    +  Knihy pro kluky a holky
    +  Karel Čapek

    zvětšit

  • Které motivy se nacházejí na dobovém plakátu Zrození republiky Československé?
  • ČESKÁ LITERATURA DO ROKU 1945

    Vznik Československa přivítali s nadšením všichni Češi, včetně spisovatelů, kteří tomuto tématu věnovali své časové texty, především básně a novinové články. V samostatném státě již literatura nemusela plnit mimoestetické funkce jako v době národního obrození. Demokratická republika umožnila všem autorům svobodně publikovat svá díla. Cenzura se omezovala na mravnostní otázky. V české literatuře se zformovala řada uměleckých uskupení, jejichž příslušníky spojoval především společný světový názor. Šlo o autory demokratické (pátečníci, okruh kolem Lidových novin), levicové (avantgardisté, socialističtí realisté) a katolické (ruralisté). K významným proudům v literatuře patřila meditativní lyrika a psychologická próza. Oblíbené byly knihy humoristické (Jirotka, Žák), historické (Neff) či životopisné (Kožík). Světové proslulosti dosáhli německy píšící spisovatelé z pražského kruhu. Velkým tématem byly otřesné zážitky z 1. světové války, na konci 30. let potom hrozby nacismu, Mnichov, okupace Hitlerovými vojsky a zánik svobodného samostatného státu.

    zvětšit

    Velký znak Československé republiky
    Periodizace
    Vývoj české literatury v 1. pol. 20. stol. určovaly významné politické mezníky. Období před vznikem Československé republiky (1900-1918), včetně doby 1. sv. války (1914-1918), období meziválečné (1918-1939) včetně pomnichovské druhé republiky (1938-1939) a období Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945).

  • Které meziválečné spisovatele znáš?
  • Které z nich můžeme označit za avantgardní?
  • Které avantgardní směry se prosadily v české literatuře?
  • Které slovenské spisovatele znáš? Četl/a jsi některá z jejich děl? Proč?


    zvětšit

    První československou poštovní známku navrhl Alfons Mucha.
  • Vznik Československa
    zvětšit

    Drtikol: T.G.Masaryk

    Vznik Československa

    U zrodu samostatného Československa stály tři velké osobnosti – Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a Milan Rastislav Štefánik, které působily v zahraničním protirakouském odboji. Už roku 1916 založili Československou národní radu, navázali kontakty s představiteli Dohody a začali organizovat československé zahraniční vojsko. Jejich cílem bylo rozbít Rakousko-Uhersko. Domácí odboj nemohl být tak radikální a usiloval pouze o federalizaci habsburské monarchie. Jeho čelnými představiteli byli Karel Kramář, Alois Rašín nebo Jaroslav Kvapil. Americký prezident Woodrow Wilson vyhlásil 8. ledna 1918 čtrnáct bodů, jejichž součástí bylo i právo národů na sebeurčení. Po skončení 1. světové války byla 28. října 1918 spontánně vyhlášena samostatná republika. Martinskou deklarací se k ní přihlásili i Slováci. Hranice nového státu nebyly dány čistě národnostně, vycházely i z historického a geografického uspořádání. Kromě území dnešní České republiky a Slovenské republiky byla součástí nového státu ještě Podkarpatská Rus. Vznikly symboly české státnosti jako státní vlajka, hymna a znak nebo prezidentská standarta. První známky a bankovky navrhl Alfons Mucha. Volební právo získaly i ženy.
    zvětšit

    Preissig: Hrr na vraha!

  • Jaký je tvůj názor na vznik samostatného Československa?
  • Která literární díla se odehrávají na Podkarpatské Rusi?
  • Československá republika
    zvětšit

    Malý znak ČSR

    Československá republika

    Prvním prezidentem Československé republiky se stal Masaryk, který se snažil nový stát vybudovat na ideálech demokracie, humanity a mravnosti. Jeho prosazování čechoslovakismu, tedy společného národa Čechů a Slováků, se nelíbilo národnostním menšinám, především Němcům, kteří se necítili v novém státě rovnoprávně. Kromě rozporů národnostních se museli představitelé Československa potýkat s hospodářskými a politickými krizemi nebo pokusy o převrat. Nejvýznamnějšími politickými stranami byli sociální demokraté, národní demokraté, národní socialisté, agrárníci, lidovci a komunisté. Jejich protiváhu tvořila autorita prezidenta. Kromě politiky Hradu nabízela jistou stabilitu i tzv. Pětka (pětice předsedů demokratických politických stran).
    zvětšit

    Československá bankovka od Alfonse Muchy

  • Co víš o životě v době první republiky?
  • Srovnej meziválečné Československo se současnou Českou republikou.
  • Výtvarné umění
    zvětšit

    Tichý: Břichomluvec

    zvětšit

    Zrzavý: Veles, slovanský bůh stád

    zvětšit

    Světelná plastika Zdeňka Pešánka

    Malířství, sochařství, architektura, fotografie

    Kromě avantgardních uměleckých skupin působila v Československu řada dalších uskupení, nejširším byl Spolek výtvarných umělců Mánes (1897), který vydával časopis Volné směry a uspořádal v Praze klíčové výstavy Rodinových soch (1902) a Munchových obrazů (1905). Skupina Sursum (1910), jejímiž členy byli Váchal, Zrzavý, Pacovský, Kobliha nebo Konůpek, měla blízko k dekadenci a symbolismu. Čapek, Špála, Kremlička a Zrzavý založili skupinu, která nesla název Tvrdošíjní (1918-1923) a hlásila se k moderním uměleckým trendům ve světě. Řada malířů šla vlastní cestou a můžeme je zařadit k určitému směru jen s obtížemi, například František Tichý, Jan Bauch, Alén Diviš nebo Vojtěch Preissig. V užitém umění se prosazuje styl Art Deco, pro nějž je typická moderní dekorativnost a využívání umělých hmot. Slovinský architekt Josip Plečnik realizoval na přání prezidenta Masaryka okázalou přestavbu Pražského hradu, jeho vrcholným dílem je kostel na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze. Významné budovy postavil Adolf Loos (Müllerova vila) nebo Ludwig Mies van der Rohe (Vila Tugendhat). Umělecké fotografii se věnoval František Drtikol, Josef Sudek, Jaromír Funke nebo Jaroslav Rössler. V době okupace vznikla uskupení Sedm v říjnu (1939) a Skupina 42, která sdružovala malíře (Lhoták, Hudeček, Gross) i básníky (Kainar, Kolář, Blatný).

    zvětšit

    Plečnikův kostel na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze
    zvětšit

    Sudek: Sklenice

    zvětšit

    Drtikol: Vlna

    zvětšit

    Rössler: Bez názvu
    Mnichovský diktát
    zvětšit

    Postupné oklešťování Československa

    zvětšit

    Češi opouštějí Sudety zabrané Německem

    Druhá republika

    Označení druhá republika se vžilo pro Mnichovem okleštěné Česko-Slovensko v době od 30. září 1938 do 15. března 1939. Od 30. let rostl vliv nacionalistů. Na Slovensku usilovala o autonomii Hlinkova ľudová strana. Henleinova Sudetoněmecká strana byla mnohem radikálnější, protože za ní stál Adolf Hitler. Ten chtěl, aby Československo podstoupilo Německu území, kde žilo více než 50% Němců. Vláda na územní požadavky nepřistoupila a vyhlásila všeobecnou mobilizaci. V Mnichově se následně sešli představitelé Německa (Hitler), Itálie (Mussolini), Velké Británie (Chamberlain) a Francie (Daladier), aby se 30. září 1938 dohodli, že Hitlerovy požadavky musejí být splněny. Kromě Německa získalo pohraniční území také Polsko a Maďarsko. Češi a Slováci se museli z obsazených oblastí vystěhovat. Prezident Beneš se mnichovskému diktátu podvolil, vzápětí ale abdikoval a emigroval. Novým prezidentem se stal Emil Hácha. Na Slovensku se ustavila autonomní vláda v čele s Jozefem Tisem. V Čechách se ujala vlády Strana národní jednoty v čele s Rudolfem Beranem a politický vývoj směřoval k fašistické totalitě. 14. března 1939 byl vyhlášen samostatný Slovenský stát.
    zvětšit

    Bauch: Oplakávání

  • Měli se Češi vojensky bránit proti zabrání Sudet?
  • Okupace
    zvětšit

    Karel Höger a další umělci demonstrují v Národním divadle svou věrnost Německu po atentátu na Heydricha.

    zvětšit

    Charlotta Burešová: Transport (Terezín)

    Protektorát Čechy a Morava

    15. března 1939 obsadily německé jednotky české území a okupační moc zde zřídila Protektorát Čechy a Morava, který byl součástí Velkoněmecké říše. Nacisté se rozhodli využít maximální kapacity protektorátu pro své válečné potřeby. Řada lidí byla totálně nasazena na práci v Německu, další pracovali pro říši v českých továrnách, židovský majetek byl tzv. arizován (zabaven). Český národ měl být zcela poněmčen. Jeho elity skončily v koncentračních táborech, byly zavřeny vysoké školy, úředním jazykem se stala němčina. Teror eskaloval po atentátu na říšského protektora Heydricha 27. května 1942. Bylo vyhlášeno stanné právo, došlo k vyhlazení Lidic, přišla vlna zatýkání a poprav. Nejtěžší osud potkal Židy, kteří byli podle norimberských zákonů zbaveni občanských práv a postupně byli deportováni do terezínského ghetta, odkud putovali do vyhlazovacích táborů. Nacisté zakázali řadu spolků a zavedli přísnou cenzuru. Jedinou politickou stranou se stalo Národní souručenství, KSČ pracovala v ilegalitě a byla řízena emigrací z Moskvy. Oficiální exilové ústředí se zformovalo kolem prezidenta Beneše v Londýně. Politickou nesvobodu suplovala kultura. Umělci se uchýlili k jinotajům, obracejí se k slavné historii, humoru, lidskému nitru nebo vlastenectví. Masové účasti se těšila pouť na Říp nebo přenesení Máchových ostatků. Manifestační charakter měla i divadelní představení, sportovní zápasy a další povolená shromáždění obyvatel. Většina lidí zvolila pasivní rezistenci, do odboje se zapojili jen ti nejodvážnější, za což často zaplatili vlastním životem. Řada Čechů se ale přidala na stranu nacistů, jenom počet konfidentů gestapa se odhaduje na osmdesát tisíc. Po válce byli kolaboranti potrestáni a Němci vysídleni.
    zvětšit

    František Hudeček: 15. březen 1939

  • Co víš o událostech 17. listopadu 1939?
  • Co si myslíš o atentátu na Heydricha?
  • Jaký byl osud českých Romů v době protektorátu?
  • Internetové stránky
  • Dějiny Československa
  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
  • Životy na webu
  • Z historie Zakarpatské Ukrajiny
  • Kučera: Pražský Mánes, článek
  • Rulf: Kavárna Slávia, článek
  • Preissig, malíř
  • Rozpravy Aventina, časopis
  • Rozhledy po literatuře a umění, časopis
  • Uhde: Janáček, článek
  • Žák: Študáci a kantoři
  • Bankovky
  • Poštovní známky
  • Ghetto Terezín
  • Pronásledování a genocida Romů v českých zemích
  • Walden: Adolf Hitler Visits Czechoslovakia
  • eKnižnica
  • E-book for you
  • Slovak Online Library
    Exkurze
  • Památník Terezín
  • Terezín
  • Památník Lidice
  • České muzeum výtvarných umění
  • Veletržní palác, Národní galerie v Praze
  • Vila Tugendhat v Brně
  • Müllerova vila od Adolfa Loose
  • Doporučená četba

  • Art Deco, přel. J.Pospíšil, Svojtka a Vašut, Praha 1997
  • Birgus, Vladimír: František Drtikol, Kant, Praha 2000
  • Buriánek, František: Česká literatura první poloviny XX. století, Československý spisovatel, Praha 1981
  • Čvančara, Jaroslav: Heydrich, Gallery, 2004
  • Götz, František: Literatura mezi dvěma válkami, ČSS, Praha 1984
  • Hácha, Emil: Omyly a přeludy, Primus, Praha 2001
  • Hilar, K.H.: Boje proti včerejšku, Praha 1925
  • Hrabák, Josef: František Kožík, ČSS, Praha 1984
  • Hrabák, J.: Karel Nový, ČSS, Praha 1983
  • John, Miloslav: Čechoslovakismus a ČSR 1914-1938, BARON&FOX, Beroun 1994
  • Josip Plečnik, Architekt Pražského hradu, Správa Pražského hradu, Praha 1996
  • Kalvoda, Josef: Geneze Československa, Panevropa, Praha 1998
  • Kárník, Zdeněk: České země v éře první republiky (3 svazky)
  • Klaricová, Kateřina: František Drtikol, Panorama, Praha 1989
  • Klimek, Antonín: Vítejte v první republice, Havran, Praha 2003
  • Kultura proti smrti, Stálé expozice Památníku Terezín v bývalých Magdeburských kasárnách, OSWALD, Praha 2002
  • Machovec, Milan: Tomáš G. Masaryk, Svobodné slovo, Praha 1968
  • Pachmanová, Martina: Neznámá území českého moderního umění: Pod lupou genderu, Argo, Praha 2004
  • Poetika české meziválečné literatury, ČSS, Praha 1987
  • Poláček, Jiří a kol.: Průhledy do české literatury 20. století, Cerm, Praha 2000
  • Rambousek, Jiří: Nesoustavná rukověť české literatury, Torst, Praha 2003
  • Spurný, Jan: Jan Bauch, Odeon, Praha 1978
  • Tomášek, Dušan: Deník druhé republiky, Naše vojsko, Praha 1988
  • Volné směry, Torst, Praha 1993
  • Zdenek Rykr (1900-1940), Galerie hl. m. Prahy (katalog k výstavě)
  • Vypracuj písemný referát o některé z uvedených knih.

    zvětšit

    Preissig: Barevná zkouška

    zvětšit

    Abstraktní malba Františka Kupky