on-line Tiráž on-line
 Elektronická učebnice literatury > Starověk > Egypt  © Radek Sárközi 

celá mapa Egypta

Mapa starověkého Egypta

zvětšit

Tutanchamonův sarkofág

EGYPT

Stačí přeletět Středozemní moře a rázem se ocitnete v Egyptě – zemi s tisíciletou tradicí. Vždyť nejstarší písemné památky nalezené na jeho území pocházejí už z 4. tisíciletí př.n.l.! Sláva této starověké říše trvala s krátkými přestávkami až do doby, kdy Egypt dobyli Arabové (641 n.l.) a později Turci (1517). Pro Evropany ale zůstával Egypt až do 19. století tajemnou zemí kdesi za mořem. O jeho „znovuobjevení" se zasloužil až slavný vojevůdce Napoleon Bonaparte, který sem vtrhl se svými vojáky v roce 1798. Kresby pyramid obletěly celý svět a do Egypta dorazili první vědci. Vykopávky odhalily nejen další pyramidy, ale také egyptské chrámy, pohřebiště a hlavně spoustu nápisů a textů, které neuměl nikdo číst. Teprve po jejich rozluštění se ukázalo, že starověcí Egypťané byli nejen výbornými staviteli, ale také literáty. Psali básně, povídky, bajky, pohádky, životopisy, naučnou literaturu atd. Nejvýznamnější jsou ale texty náboženské.

zvětšit

Memnónovy kolosy
Historie
Na březích africké řeky Nil vznikla jedna z nejstarších starověkých civilizací. Podle tradice první faraon Meni sjednotil kolem roku 3000 př.n.l. Horní a Dolní Egypt a stal se tak vládcem obrovské říše. Dějiny starověkého Egypta většinou dělíme na Starou říši (2778-2263 př.n.l.), Střední říši (1991-1786 př.n.l.) a Novou říši (1580-1085 př.n.l.).







zvětšit

Sfinga

  • Kdo byl Memnón?
  • Texty pyramid a rakví
    Knihám mrtvých (Nová říše) předcházely jednotlivé texty rakví (Střední říše) a texty pyramid (Stará říše).

    Džóserova pyramida v Sakkáře

    Džóserova pyramida v Sakkáře

    Cheopsova pyramida v Gíze

    Cheopsova pyramida v Gíze

    Posmrtný život

    Pro egyptské náboženství je typická víra v posmrtný život. Nemůžeme se tedy divit, že ústředním bodem, ze kterého vycházela egyptská kultura, byla právě smrt. Pyramidy jsou obrovské hrobky egyptských panovníků, složitý postup mumifikace sloužil k tomu, aby těla zemřelých vydržela co nejdéle, to ale nebylo všechno. Pohřební výbavu zemřelého tvořily nejen předměty, které mohl po smrti potřebovat, ale také různá magická zaříkadla a návody, které mu měly usnadnit cestu podsvětím. Ta byla totiž plná nástrah a bez tzv. knih mrtvých by duše zemřelého nikdy nedosáhla věčnosti.

    Říkadlo pro vybídnutí vešebta, aby pracoval za člověka v říši duchů.
    N. praví: „Ó vešebte, patřící mně! Až budu určen a zavolán, abych konal práce, které jsou konány mužem v říši duchů podle jeho povinnosti: odklizování nečistoty, vzdělávání pole, zavodňování břehů, převážení východního písku na západ, přihlas se za mne, řka: „Zde jsem!"
    Dodatek: Poslouchej jen toho, kdo tě vytvořil, neposlouchej jeho nepřítele!

  • Znáš i jiná zaříkadla? K čemu slouží? Fungují?
  • Vešebti
    V hrobkách mizelo obrovské jmění. Důkazem je pohřební výbava nepříliš významného faraona Tutanchamona. V jeho hrobce, která unikla pozornosti vykradačů, byly nalezeny stovky zlatých předmětů. Mezi jinými i sošky vešebtů. Vešebti byli sluhové, kteří měli po „oživení" speciálním zaklínadlem za mrtvého pracovat v onom světě. Zámožní lidé si jich mohli dovolit více, tedy třeba na každý den jednoho. Aby se vešebti mezi sebou nehádali, kdy má který pracovat, mělo každých deset sošek svého nadřízeného. Ovšem i ty měly své šéfy a navíc si musely někdy odpočinout, proto počet vešebtů neustále narůstal… Kdo neměl vešebta žádného, musel pracovat i po smrti!
    Kniha mrtvých
    zvětšit

    Ilustrace z Knihy mrtvých znázorňuje Síň obou pravd.

    Kniha mrtvých

    Během vlády XXVI. dynastie (663-525 př.n.l.) se ustálila závazná podoba tzv. Knihy mrtvých (Kniha o zjevování se na světle denním). Šlo vlastně o rozsáhlou sbírku starších zaříkadel a rad známých už z textů pyramid a rakví. Kniha mrtvých se přikládala k mumii nebo se vkládala do zvláštní schránky, byla zapsána na papyrovém svitku a obvykle bývala bohatě ilustrována. Duše zemřelého zde vystupuje jako srdce N-ovo nebo N. Mrtvý musel projít mnoha nástrahami a použít různá zaříkadla (na oživení vešebtů, aby měl vodu a vzduch, aby se mu otevřely správné dveře atd.). Nakonec dorazil do síně obou pravd, kde bůh podsvětí Usirev (Osiris) položil na jednu misku vah jeho srdce a na druhou peříčko. Pokud bylo srdce lehčí (nezatížené hříchy), byl mrtvý prohlášen za spravedlivého a mohl zamířit do obdoby křesťanského ráje. V opačném případě skončil v jakémsi pekle, kde musel jíst výkaly a pít moč…
    soška vešebta
    Kniha mrtvých
  • Přečti si ukázky z Knihy mrtvých a nakresli k nim vlastní ilustrace.
  • Kteří bohové v ukázkách vystupují? Co o nich viš?
  • Vlastní životopis Sinuhetův
    Mika Waltari

    Mika Waltari

    Vlastní životopis Sinuhetův (1950 př.n.l.)

    Sinuhet byl významný královský úředník a správce harému. Náhodou se doslechl o vraždě faraona, na níž se podílel i harém, a přestože se na zavraždění panovníka nepodílel, raději uprchl z Egypta. Dostává se až do Sýrie, kde se proslaví jako vojevůdce a ožení se s dcerou místního knížete. Stále ale touží po návratu do rodného Egypta, kde chce být podle všech pravidel pohřben. Naštěstí se nový faraon dozví o Sinuhetových zásluhách, a protože byl nevinný, může se vrátit zpět do Egypta, kde se znovu stane váženým člověkem.

    Jméno Sinuhet proslavil finský spisovatel Mika Waltari (1908-1979), který napsal historický román Egypťan Sinuhet. S původní egyptskou skladbou má však společného velmi málo. Sinuhet zde není úředník, ale lékař a jeho dobrodružství na cestách jsou mnohem zajímavější. Také z hlediska historické věrnosti se dá tomuto románu leccos vytknout, ale spisovatel není vědec a tento skvěle napsaný román určitě stojí za přečtení!

  • Srovnej Waltariho román s egyptským textem.
  • Znáš i jiná Waltariho díla?
  • zvětšit

    Tento hieroglyf zobrazuje písařské náčiní a zároveň označuje slovo psát.

    Jazyk a písmo

    Ve vývoji egyptského písma rozlišujeme tři hlavní fáze – hieroglyfy, hieratické a démotické písmo. Hieroglyfy (řecky „posvátná tesaná písmena“) sloužily jako písmo reprezentativní, a proto zdobí zdi chrámů, sochy atd. Jejich zjednodušením vzniklo písmo hieratické (řecky „kněžské“). Tím se psalo především na papyrus (pomocí štětce). Démotické písmo (řecky „lidové“) původně sloužilo hlavně k hospodářským záznamům a psalo se jím např. na střepy z hliněných nádob. Nejstarší hieroglyfický nápis pochází z roku 3100 př.n.l. Poslední démotický nápis je z roku 450 n.l. a byl objeven na ostrově Fílé nedaleko Asuánu.
    Hieroglyfy ani další egyptská písma rozhodně nebyly miniaturní ilustrace (zobrazený předmět = význam znaku). To by je mohl číst každý! Šlo o důmyslný systém znaků, z nichž část skutečně znamenala to, co zobrazovala, další znaky ale označovaly jednotlivé souhlásky nebo jejich skupiny, jiné gramatické tvary (např. množné číslo) a další byly pouze pomocné. Speciální znaky měly i číslice.


    Bůh Thovt má hlavu ptáka ibise a v ruce drží písařské náčiní, protože je považován za mytického stvořitele hieroglyfů. Je bohem písma, tajemství a Měsíce.
    zvětšit

    Rosettská deska (nalezena 1799) obsahuje stejný text psaný třemi druhy písma – hieroglyfy, démotickým písmem a řeckou alfabetou. Text je poděkováním kněží z Memfidy faraonovi Ptolemaiovi V. za poskytnuté dobrodiní (196 př.n.l.). K vidění je v Britském muzeu v Londýně.

    Rozluštění hieroglyfů

    ChampollionFrancouzský egyptolog Jean-François Champollion [žan fransoa šampoljon] publikoval v roce 1824 svou práci Nástin hieroglyfického systému starých Egypťanů, která znamenala zlom v rozluštění egyptských hieroglyfů. S pomocí rosettské desky a dalších textů objevil základní zákonitosti tohoto starověkého písma – psalo se zprava doleva, zaznamenávaly se pouze souhlásky a rozluštil hlavní znaky.
    Champollion byl vynikající lingvista a uvědomil si, že egyptská slova se podobají koptštině. Tento jazyk používali hlavně egyptští křesťané, kteří své texty zaznamenávali řeckou abecedou doplněnou o šest démotických znaků. Řecká abeceda už měla speciální znaky pro samohlásky, a proto se můžeme domýšlet, jak se egyptská slova vyslovovala. Bohužel to nebudeme moci nikdy ověřit...
    zvětšit

    Champollion přišel na to, že kartuše (ovály) označují jména panovníků. Hieroglyfy v nich tedy nezastupují celá slova, ale pouze jednotlivé hlásky. Jako první rozluštil jména faraonů Ptolemaia a Kleopatry.

    Anch Hieroglyfický znak pro život – anch používali Egypťané také jako amulet.
    celý text

    Ukázka hieroglyfického nápisu s fonetickým přepisem a překladem.

    Ukázky ze školních úloh písařské školy
  • Zkus zapsat část ukázky vlastním obrázkovým písmem.
  • Jak by vypadaly výtržnosti nezvedených žáků dnes? Popiš je.

    zvětšit

    Egyptský bůh Ré
  • Písaři

    Povolání písaře (úředníka) bylo velmi ceněno. Kromě kněží byli písaři jediní gramotní lidé v Egyptě. Těžiště jejich činnosti spočívalo v úředních a účetních záznamech a opisování knih mrtvých. Literární činnost byla velmi okrajová. Psalo se štětcem dvěma barvami (černou a červenou) na papyrové svitky ze speciálně upraveného druhu rákosu. Nejdelší nalezený svitek je dlouhý neuvěřitelných 40,5 metru! Šířka byla asi 47 cm. Studenti se učili napodobováním svých učitelů – nejdříve opisovali školní úlohy, aniž by jim rozuměli, později se učili význam jednotlivých znaků (je doloženo přes 6000 hieroglyfů, ale písaři stačilo ovládnout 1000 asi nejpoužívanějších znaků).

    Další díla

    Chvalozpěv na Nil
    Naučení* vezíra Ptahhotepa
    Napomenutí egyptského mudrce
    Stížnosti výmluvného venkovana
    Rozhovor muže s vlastní duší
    Chvála mudrců a knih
    Nářek Ésety a Nebthety nad Usírem
    Chvalozpěv krále Echnatona* * na Slunce
    zvětšit

    Vápencová socha písaře (asi 2490 př.n.l.) v typickém sedu

    zvětšit

    Ukázka ze školní úlohy

    * Žánr naučení byl velmi oblíbený. Většinou šlo o rady otce svému synovi a nástupci v úřadu nebo na trůně.
    * * Echnaton je faraon Achnaton, který prosazoval boha Atona (sluneční kotouč) jako hlavní božstvo Egypta. Po jeho smrti se ale egyptští kněží znovu vrátili k původnímu polyteismu.
    Internetové stránky
  • Ancient Egypt, obrázky, informace, bohové...
  • Art of Egypt, obrázky...
  • Česká egyptologie
  • Egypt, cestování, památky, mytologie...
  • Secrets of the Pharaohs life in the ancient times, výukový web s animacemi
  • Umění Egypta
  • Egypten, hieroglyfy
    Exkurze
  • Britské muzeum, Londýn
  • Louvre, Paříž
  • National Gallery of Art, New York

    zvětšit

    Faraon Achnaton s manželkou Nefertiti a dětmi
  • Doporučená četba

  • Baines, J., Málek, J.: Svět starého Egypta, přel. Pečírková, Prosecký, Knižní klub, Praha 1996
  • Davies, W.V.: Egyptské hieroglyfy, Čtení v minulosti, přel. H.Vlasová, Volvox globator, Praha 2002
  • Dávné písně lásky, Milostná lyrika starého Egypta, přel. Vachala, Černík, Československý spisovatel, Praha 1982
  • Hart, George: Egyptské mýty, přel. I.Šmoldas, NLN, Praha 2001
  • Lexa, František: Beletristická literatura staroegyptská, J.Šnajdr, Kladno 1923
  • Lexa, F.: Náboženská literatura staroegyptská (2 díly), Praha 1997
  • Lexa, F.: Obecné mravní nauky staroegyptské (3 díly), Praha 1926
  • Lexa, F.: Výbor ze starší literatury egyptské, Praha 1947
  • Lexa, F.: Výbor z mladší literatury egyptské, Praha 1948
  • Lexa, F.: Staroegyptské čarodějnictví (2 svazky), Herman & synové, Praha 1923
  • Vachala, Břetislav: Moudrost starého Egypta, Knižní podnikatelský klub, Praha 1992
  • Vachala, B.: Pověsti a legendy faraonského Egypta, Knižní podnikatelský klub, Praha 1994
  • Verner, Miroslav a kol.: Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta, Karolinum, Praha 1997
  • Waltari, Mika: Egypťan Sinuhet, přel. M.Hellmutová, Lidová demokracie, Praha 1965
  • Zamarovský, Vojtěch: Bohové a králové starého Egypta, Praha 1979
  • Zamarovský, V.: Jejich veličenstva pyramidy, Praha 1975
  • Žába, Zbyněk: Tesáno do kamene, psáno na papyrus, Svoboda, Praha 1968
  • Žába, Z., Kubíčková, V.: Zpěvy Nilu, Výbor z lyriky starého Egypta, Praha 1957
  • Připrav si referát o některé z uvedených knih nebo internetových stránek.

    zvětšit

    Koptské písmo vycházelo z řecké alfabety a démotického písma.



    celý obrázek

    Rákosová (papyrus) houština