Smetana: Domy na předměstí
Hák: Zeď
Zívr: Muž u stroje
|
SKUPINA 42
Skupina 42 se oficiálně ustavila roku 1942, jak napovídá číslo v názvu, někteří výtvarníci ale spolupracovali už od konce 20. let a spisovatelé přispěli do Jarního almanachu básnického z roku 1940. Od starších avantgardních skupin se lišila tím, že vznikla v době okupace, kdy možnosti publikování byly minimální a vládla velmi silná cenzura. S většinou děl se tedy mohli čtenáři seznámit až po roce 1945.
Členové Skupiny 42 také nemohli vydat žádný manifest ani jiné společné prohlášení. Její program definoval teoretik Jindřich Chalupecký v několika článcích, nejjasněji ale vysvítá z děl jednotlivých malířů a spisovatelů. Hlavními tématy v tvorbě členů Skupiny 42 jsou město, člověk a periferie. Zajímali se o obyčejné lidi a jejich každodenní starosti nebo zobrazovali okrajové části měst. Spisovatelé využívali autentický nespisovný jazyk a stavěli se do role nezúčastněného pozorovatele a nestranného zapisovatele běžných hovorů, jejichž útržky skládali k sobě jako části koláže. Většinou psali volným veršem. Existenciální pocity prohlubovala atmosféra protektorátu.
Nejvýznamnějšími členy Skupiny 42 byli spisovatelé Jiří Kolář, Josef Kainar a Ivan Blatný, z malířů potom Kamil Lhoták, František Hudeček, František Gross nebo Jan Smetana. Do činnosti Skupiny 42 se zapojil rovněž fotograf Miroslav Hák nebo sochař Ladislav Zívr.
Lhoták: Meteorologická stanice po bouři
|
Konec Skupiny 42
Po roce 1948 se Skupina 42 rozpadla. Blatný emigroval, Kainar začal psát budovatelskou poezii a Kolář se stal nepohodlným autorem, nemohl oficiálně publikovat, a dokonce byl za sbírku Prométheova játra uvězněn. Vlastní cestou se vydali i jednotliví malíři.
Gross: Jídelna v Elektrických podnicích
Hudeček: Malíř na periferii
|
Jindřich Chalupecký
(1910-1990)
Kritik Chalupecký se zabýval literaturou i výtvarným uměním. Po Únoru 1948 a v době normalizace nemohl v Čechách oficiálně publikovat. Je autorem statí Smysl moderního umění, Svět, v němž žijeme nebo Generace, knih Umění dnes, Obhajoba umění, Nové umění v Čechách, Expresionisté, monografie o spisovateli Weinerovi a malíři Janouškovi nebo sbírky medailonů devíti českých umělců (Kolář, Boudník, Novák...) Na hranicích umění. S manželkou Jiřinou Haukovou přeložil Eliotovu Pustou zemi.
|
Jindřich Chalupecký: Svět, v němž žijeme
Členové Skupiny 42 nevystoupili společným manifestem jako jiná avantgardní uskupení. V době okupace to ani nebylo možné. Za základní programový text je považována stať Jindřicha Chalupeckého z roku 1940 Svět, v němž žijeme.
|
Lhoták: Jindřich Chalupecký
Vypiš ústřední myšlenky článku Svět, v němž žijeme.
Souhlasíš s Chalupeckým?
|
Jiří Kolář (1914-2002)
Kolář byl vůdčí osobností Skupiny 42. Po roce 1948 nemohl publikovat a kvůli básnické sbírce Prométheova játra strávil několik měsíců ve vězení. V 60. letech se věnoval experimentální poezii. V době normalizace ho znovu postihl zákaz publikování, postupně opustil básnickou tvorbu a plně se zaměřil na výtvarné umění. Od roku 1981 žil v Paříži, odkud finančně podporoval české umělce. Ve světě se proslavil především originálními kolážemi. Kolář je autorem básnických sbírek Křestný list, Ódy a variace, Limb a jiné básně, Sedm kantát a Dny v roce. Roky v dnech už nemohly vyjít. Společně s Josefem Hiršalem převyprávěl pro děti příběhy o Ezopovi, Enšpíglovi, obyvatelích Kocourkova a baronu Prášilovi. Napsal také experimentální sbírky Mistr Sun o básnickém umění, Básně ticha, Marsyas, Vršovický Ezop, Nový Epiktet, Návod k upotřebení nebo Očitý svědek.
Lhoták: Básník Jiří Kolář
|
Jiří Kolář: Dny v roce a Roky v dnech
Knihy Dny v roce a Roky v dnech spolu úzce souvisejí. První je sbírkou básní, druhá deníkových záznamů. Kolář si předsevzal, že během jednoho roku bude pravidelně psát jednu báseň a prózu denně. I když je celkový počet textů menší, podařilo se mu zmapovat období od 18. února 1946 do 15. února 1947. Jeho básně z tohoto období připomínají spíše záznamy nestranného pozorovatele. Aby byla zdůrazněna jejich dokumentárnost, jsou opatřeny přesným datem vzniku. Dny v roce ještě mohly vyjít, ale sazba Roků v dnech byla rozmetána a kniha vyšla v Čechách až roku 1992.
Jiří Kolář: Marsyas
V básnické sbírce Marsyas Kolář zajímavě pracuje s nespisovným jazykem a fonetickým přepisem slov. Vzal například známé příběhy z Bible (Šalomoun) nebo českých bájí (Přemysl a Libuše) a nechal moderního nevzdělaného vypravěče, aby je převyprávěl obecnou češtinou ve stylu „jak mu zobák narost“.
|
Psal/a sis někdy deník? Jak dlouho ti to vydrželo?
K čemu je psaní deníku dobré?
Zkus si vést deník alespoň jeden měsíc.
Co nového ses dozvěděl/a o Kolářovi z jeho záznamů?
Lhoták: Na Císařské louce roku 1927
Jak na tebe působí ukázky z Kolářovy sbírky Marsyas?
Kdo byl Marsyas?
|
Josef Kainar (1917-1971)
Kainar se narodil v Přerově a zemřel v Dobříši. Po zavření vysokých škol německými okupanty vystřídal řadu zaměstnání. Byl železničním pochůzkářem, dělníkem na pile nebo kytaristou. K jazzové hudbě měl blízko celý život. Od roku 1947 se živil literaturou, stal se čelným představitelem oficiální kultury a často pobýval na zámku spisovatelů v Dobříši. Krátce před smrtí byl předsedou normalizačního Svazu českých spisovatelů. Poetika Skupiny 42 ovlivnila jeho sbírky Příběhy a menší básně, Osudy a Nové mýty. Po roce 1948 psal konjunkturální budovatelskou poezii – Veliká láska, Český sen. Později se ale vrátil ke kořenům své tvorby – Člověka hořce mám rád, Lazar a píseň, Moje blues. Psal také písňové texty – Miss Otis lituje..., divadelní hry – Cirkus plechový, Nebožtík Nasredin, Ubu se vrací aneb Dršťky nebudou a verše pro děti – Říkadla (Nevídáno – neslýcháno), Zlatovláska.
Kdo byl Lazar, Nasredin a Ubu?
|
Josef Kainar: Nové mýty
Vrcholem Kainarovy tvorby založené na poetice Skupiny 42 je kniha Nové mýty. Některé básně z této sbírky byly později zhudebněny.
Josef Kainar: Lazar a píseň
Na přelomu 50. a 60. let přestal Kainar psát budovatelskou poezii a vrátil se k východiskům své tvorby i poetice Skupiny 42, jak ukazují jeho básně ze sbírky Lazar a píseň (1960).
|
Kdo zhudebnil báseň Stříhali dohola malého chlapečka?
Které Kainarovy básně byly zhudebněny?
Lhoták: Balon nad předměstím
Jak na tebe působí nespisovná čeština v Kainarových básních?
Proč ji Kainar použil?
|
Ivan Blatný (1919-1990)
Blatný se narodil v Brně a zemřel v anglickém Colchesteru. Byl synem předsedy brněnské Literární skupiny dramatika Lva Blatného, který zesnul v jeho 11 letech, o dva roky později zemřela i jeho matka. Blatný byl zázračným dítětem – v útlém věku začal překládat Goetha. Za okupace vydal básnické sbírky Paní Jitřenka a Melancholické procházky, přispěl též do Jarního almanachu básnického. Po válce vyšly sbírky Tento večer a Hledání přítomného času nebo knihy veršů pro děti Na kopané a Jedna, dvě, tři, čtyři, pět. Roku 1948 emigroval do Anglie. V roce 1954 u něj naplno propukla paranoidní schizofrenie a zbytek života strávil v psychiatrických léčebnách. Verše z této doby vyšly ve sbírkách Stará bydliště a Pomocná škola Bixley.
|
Blatného poezie
Blatný byl zpočátku velmi ovlivněn tvorbou Vítězslava Nezvala. K poetice Skupiny 42 má nejblíže jeho sbírka Tento večer.
Ivan Blatný: Pomocná škola Bixley
Poslední Blatného verše se podařilo zachránit pouze náhodou. Zdravotní sestra, která o básníka pečovala, poslala obrovské množství papírků popsaných verši manželům Škvoreckým do Kanady. Básník Antonín Brousek texty uspořádal do sbírek Stará bydliště a Pomocná škola Bixley, které vyšly v jejich nakladatelství Sixty-Eight Publishers a jako samizdaty. V Čechách mohly být oficiálně publikovány až po roce 1989. Básně jsou poznamenány autorovou duševní chorobou. Jde o volně řazené útržky vzpomínek, ve kterých se mísí čeština s angličtinou, němčinou a francouzštinou.
Další členové Skupiny 42 a jejich díla
Jiřina Hauková: Přísluní, Cizí pokoj, Oheň ve sněhu
Jan Hanč: Události
|
Hudeček: Nádraží s větrným mlýnem
Charakterizuj jazyk básně Mikulášská noc.
O čem tato báseň podává svědectví?
Hudeček: Noční chodec
Pokus se přeložit cizojazyčné verše do češtiny.
Jak na tebe působí tyto vícejazyčné básně?
Psali vícejazyčné texty i jiní spisovatelé? Kteří? Proč?
|
Internetové stránky
Kolář, básně
Kaianr, básně
Blatný
Blatný, básně
Hauková, básně
Hanč, básně
Rulf: Ivan Blatný, článek
Rulf: Jiří Kolář, článek
Lhoták: Pohled z motocyklu
|
Doporučená četba
Augustin, L.H.: Kamil Lhoták, Academia, Praha 2000
Blahynka, Milan: Člověk Kainar, Ostrava 1983
Blatný, Ivan: Pomocná škola Bixley, Torst, Praha 1997
Blatný, I.: Stará bydliště, Petrov, Brno 1992
Blatný, I.: Tento večer, Československý spisovatel, Praha 1991
Blatný, I.: Texty a dokumenty 1930-1948, Atlantis, Brno 1999
Blatný, I.: Verše 1933-1953, Atlantis, Brno 1995
František Gross, Praha 1969
Hanč, Jan: Události, Torst, Praha 1995
Hauková, Jiřina: Básně, Torst, Praha 2000
Chalupecký, Jindřich: Expresionisté, Praha 1992
Chalupecký, J.: Na hranicích umění, Prostor a Arkýř, Praha 1990
Chalupecký, J.: Obhajoba umění, Praha 1991
Jiří Kolář, Odeon, Praha 1993
Kainar, Josef: Vybrané spisy (3 svazky), Československý spisovatel, Praha 1990
Karfík, Vladimír: Jiří Kolář, Československý spisovatel, Praha 1994
Kolář, Jiří: Křestný list, Ódy a variace, Limb a jiné básně, Sedm kantát, Dny v roce, Roky v dnech, Odeon, Praha 1992
Konfese Ladislava Zívra, Host, Brno 1997
Lhoták, Kamil: Balon, křídla, vrtule, Praha 1948
Lhoták, K.: Kolo, motocykl, automobil, Praha 1950
Pešat, Z., Petrová, E.: Skupina 42, Atlantis, Brno 2000
Petrová, Eva a kol.: Skupina 42, Akropolis, Praha 1998 (katalog k výstavě)
|
Vypracuj písemný referát o některé z uvedených knih.
Lhoták: Žižkov
Hák: Konečná v Dejvicích
|
|
