on-line Tiráž on-line
 Elektronická učebnice literatury > České národní obrození > Literatura  © Radek Sárközi 

celý almanach

Thámův almanach Básně v řeči vázané

OBROZENECKÁ LITERATURA

V době národního obrození nebyla beletrie pouhou uměleckou literaturou, ale musela plnit mnoho jiných funkcí. Spisovatelé se jejím prostřednictvím hlásili k českému národu, prokazovali svoje vlastenectví a usilovali o „probuzení“ celé společnosti. Umělecká kvalita ustupovala touze vychovávat správné Čechy a probouzet v nich pocit vlastenectví, sounáležitosti a národní hrdosti. Také měla získat méně vzdělané čtenáře a přesvědčit různé pochybovače a národní „odrodilce“. Případ Rukopisu královédvorského a zelenohorského ukazuje, že umělci byli ochotni pro vzkříšení národního sebevědomí udělat cokoliv. Literatura suplovala také politiku, protože absolutistický systém v habsburské monarchii nedovoloval Čechům, ani dalším národům, aby měli vlastní zastoupení. Literární tvorbu navíc omezovala cenzura, která se ještě zpřísnila kvůli strachu z myšlenek Velké francouzské revoluce, Napoleonových výbojů a povstání Poláků proti ruské nadvládě. Přestože tvorba buditelů nevynikala uměleckou kvalitou, podařilo se jim dosáhnout cíle. Jejich myšlenky se plně prosadily a na konci 19. století už nebyly pochybnosti o tom, že se českou literaturu podařilo „vzkřísit“ a že jí nehrozí zánik.
Důležitým zdrojem inspirace a vzorem pro mnoho českých obrozenců byla lidová slovesnost. Vědci a další nadšenci se věnovali jejímu sbírání a vydávání. Ovlivnila také tvorbu uměleckou (ohlasová poezie). Prostřednictvím překladů se český čtenář mohl seznámit s klasickými díly světové literatury. Pro běžné publikum byly určeny knížky lidového čtení. V Krameriově nakladatelství Česká expedice vycházely staré české knihy (Letopisy trojánské, Mandevillův cestopis, Ezopovy bajky, Příhody Václava Vratislava z Mitrovic...).
Počátky novočeské poezie
celý almanach

Puchmajerův almanach Sebrání básní a zpěvů

Počátky novočeské poezie

Dramatik a herec Václav Thám (1765-1816) uspořádal almanach Básně v řeči vázané (1785), který obsahoval ukázky ze starší české poezie, překlady z němčiny (Gleim, Wiess, Bürger) a „původní“ anakreontskou poezii. O něco kvalitnější byl pokus Antonína Jaroslava Puchmajera (1769-1820), který připravil almanach Sebrání básní a zpěvů (1795) a pro básníky vytvořil Rýmovník (slovník rýmů), je také autorem básní Óda na Jana Žižku a Óda na jazyk český. Méně významnými básníky byli Milota Zdirad Polák (1788-1856), autor rozsáhlé skladby Vznešenost přírody, Šebestián Hněvkovský (Vnislav a Běla, směšnohrdinská báseň Děvín), Josef Krasoslav Chmelenský, Jablonský, Kamarýt, Langer nebo Vinařický.

Počátky novočeské poezie byly ve znamení tápání. Umělci hledali, který metrický systém je pro češtinu nejvhodnější. Někteří zkoušeli časomíru (Jungmann, Polák, Kollár), kterou prosazoval už Jan Amos Komenský, jiní verš tónický (Čelakovský). Nakonec se ukázal jako nejlepší systém sylabotónický (Dobrovský, Puchmajer). Dalším problémem bylo, že se průběžně měnily představy o podobě spisovné češtiny a pravopisu.



  • Která z uvedených ukázek se ti líbí nejvíce? Proč?
  • Která se ti vůbec nelíbí? Proč?
  • Co si myslíš o prvních novočeských básních?
  • Jaký je rozdíl mezi časoměrnou, tónickou a sylabotónickou prozódií?
  • Zkus napsat tři básně se stejným obsahem, ale v různých systémech.
  • Jan Kollár (1793-1852)
    Kolár se narodil ve slovenských Mošovcích, studoval evangelické bohoslovectví v německé Jeně a pracoval jako pastor v uherském Budíně. Prosazoval myšlenku slovanské vzájemnosti (sjednocení všech slovanských zemí pod vládou Ruska, v té době jediného samostatného státu Slovanů) a užívání česko-slovenského jazyka (čeština doplněná o slovenské tvary a některá slova). Zemřel ve Vídni.

    Jan Kollár: Slávy dcera

    Jádrem knihy Slávy dcera byla Kollárova sbírka milostných sonetů Básně věnovaných Míně (jeho pozdější manželka Němka Friderika Wilhelmina Schmidtová, kterou opěvoval jako dceru slovanské bohyně Slávy). Kollár sbírku celý život doplňoval, takže ji nakonec tvořil časoměrný Předzpěv, 645 znělek a Výklad čili Přímětky a vysvětlivky ku Slávy dceře. Sonety rozdělil do 5 zpěvů – 1. Sála, 2. Vltava, Labe, Rén, 3. Dunaj, 4. Léthé a 5. Acheron (podle řek, jejichž okolím ho provází milovaná Mína a bůh lásky Mílek). Novější básně byly především vlastenecké.

    zvětšit

    Jan Kollár

  • Která z uvedených znělek tě zaujala nejvíce? Proč?
  • Která díla světové literatury ti připomíná rámcový děj Kollárovy sbírky?
  • František Ladislav Čelakovský
    (1799-1825)
    Josef Beckel: F.L.Čelakovský (1841)

    Čelakovský pocházel ze Strakonic, zemřel v Praze. Živil se jako vychovatel, redaktor (Pražské noviny, Česká včela) a později jako profesor slavistiky ve Vratislavi a Praze. Finančně ho podporoval kníže Kinský. Pod pseudonymem Žofie Jandová se úspěšně vydával za první novočeskou básnířku. Lidovou slovesnost publikoval v knihách Slovanské národní písně (3 svazky) a Mudrosloví národu slovanského ve příslovích. Sám napsal básnické sbírky Smíšené básně, Ohlas písní ruských (1829), Ohlas písní českých (1839) a Růže stolistá. Posmrtně vyšla jeho sbírka epigramů Padesátka z mé tobolky.

    Čelakovský: Ohlas písní ruských

    Ohlas písní ruských vychází především ze středověkých bohatýrských zpěvů – bylin, které vyprávěly o ruských bohatýrech (Ilja Muromec, Čurila Plenkovič, Ilja Volžanín). Většinou jde o básně epické nebo lyrickoepické. Čelakovský v nich často využívá nerýmovaný tónický verš (založený na pevném počtu přízvuků), rusismy a další prvky typické pro ruskou folklórní poezii.

    Čelakovský: Ohlas písní českých

    Sbírka Ohlas písní českých obsahuje hlavně básně lyrické. Čelakovský se v nich pokusil vžít do mentality českého lidu, kterou značně idealizuje a přizpůsobuje preromantickému pohledu na svět. Zdůrazňuje milostná témata, hravost, prostotu a záměrně se vyhýbá drsnému humoru, kramářské písni nebo erotické tvorbě.

    Ohlasová tvorba
    Ohlasy jsou umělé literární texty, které vycházejí z lidové slovesnosti. Psala je většina obrozenců (Čelakovský, Mácha, Erben...) i někteří autoři 20. století (Kainar). V současné době mají podobu tzv. pseudolidové tvorby, které se soustavně věnují folkoví písničkáři (Hutka, Redl).

    zvětšit

    Čelakovský: Smíšené básně

  • Srovnej Čelakovského ohlasy ruské a české lidové tvorby.
  • Které z uvedených básní jsou lyrické a které epické?
  • Která báseň se ti líbí nejvíce? Proč?
  • František Jaromír Rubeš
    (1814-1853)
    Rubeš vystudoval práva. Vydával první český humoristický časopis Paleček, milovník žertu a pravdy (1841-1847) a psal veselé básně – parodie Máchova Máje Horymírův skok, sbírky Deklamovánky a písně (6 dílů). Jeho nejlepší prózou je Pan amanuensis na venku. Rubeš zemřel na souchotiny.

  • Jak dosahuje Rubeš komického účinku?
  • Co si bere na mušku?
  • František Jaromír Rubeš: Pan amanuensis na venku aneb Putování za novelou

    Krátká humoristická povídka Pan amanuensis na venku vypráví o trampotách absolventa práv, který má za úkol napsat novelu. Vypraví se tedy na výlet, aby během putování načerpal inspiraci...

    Počátky novočeské prózy
    Próza byla v tvorbě obrozenců zastoupena mnohem méně než poezie i drama. Věnoval se jí dramatik Prokop Šedivý (1764-1810), autor povídek České amazonky aneb Děvčí boj v Čechách pod správou rekyně Vlasty a Mnislav a Světivína aneb Příběhové prvních obyvatel okořského zámku. Josef Linda (1789-1834) napsal první český historický román Záře nad pohanstvem aneb Václav a Boleslav. Prózu psali ještě dramatikové Klicpera (Točník) a Tyl (Poslední Čech, Rozervanec).
    RKZ
    Počíná sě kapitule sedmezcietmá třětiech knih o vícestvie nad Vlaslavem

    Skladba Čestmír a Vlaslav z Rukopisu královédvorského



  • Znáš další české nebo zahraniční texty, které dnes považujeme za padělky?
  • Rukopis královédvorský a zelenohorský

    Rukopis královédvorský údajně objevil Václav Hanka v roce 1817 ve věži děkanského kostela ve Dvoře Králové. Obsahuje skladby epické (Oldřich, Beneš Heřmanov, Jaroslav, Čestmír a Vlaslav, Ludiše a Lubor, Záboj, lyrickoepické (Zbyhoň, Jelen) i lyrické (Kytice, Jahody, Róže, Žezhulice, Opuštěná, Skřivánek). Tento zlomek rozsáhlejšího celku měl dokazovat žánrovou pestrost a starobylost (podoba písma odpovídá konci 13. století) česky psané literatury. Rukopis zelenohorský přišel v roce 1818 jako anonymní poštovní zásilka určená hraběti Kolovratovi. Obsahuje zlomek skladby Libušin soud, který měl ukázat demokratičnost české společnosti na přelomu 9. a 10. století.

    Zkoumání padělků
    Nález rukopisů byl nadšeně přijat všemi obrozenci. Ojedinělé hlasy proti jejich pravosti (Dobrovský, zahraniční vědci) nebyly brány vážně a tyto památky se staly součástí kulturní tradice. Že se jedná o falzifikáty, se pokusili dokázat vědci sdružení kolem časopisu Athenaeum. Od roku 1886 zde publikovali své rozbory sociologické (Masaryk), jazykové (Gebauer), historické (Goll), estetické (Hostinský), literární (Vlček) a další. Ještě v této době si vysloužili tvrdou kritiku od českých nacionalistů! V 60. letech 20. století proběhl v Kriminalistickém ústavu chemický průzkum rukopisů, který potvrdil, že jde o velmi kvalitní padělky. Otázkou zůstává, kdo je jejich autorem. Zřejmě to byl samotný nálezce Hanka, jeho přítel Linda a malíř Horčička.
    Internetové stránky
  • RZK, rozcestník
  • Václav Hanka, rozcestník
  • Kramářská píseň o rukopisných bojích
  • Polák: Cesta do Itálie
  • Hněvkovský: Děvín
  • Langer: Bohdanecký rukopis, České krakováčky
  • Redl, texty písní
  • Hutka, texty písní
  • Doporučená četba

  • Čelakovský, František Ladislav: Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých, Praha 1954
  • Ivanov, Miroslav: Tajemství RKZ, Mladá fronta, Praha 1969
  • Kramerius a jiní: Zazděná slečna a jiné příhody pro vyražení, Praha 1980
  • Kramerius, Václav Rodomil: Knížky lidového čtení, Odeon, Praha 1988
  • Mráz, Andrej: Ján Kollár, Bratislava 1952
  • Počátky novočeského básnictví, Československý spisovatel, Praha 1950
  • Preclík, V.: František Jaromír Rubeš, Praha 1948
  • Rubeš, František: Humoresky, ELK, Praha 1941
  • Rukopis královédvorský a zelenohorský, Neklan, Praha 1997
  • Štěpánek, Vladimír: Z dějin obrozenské literatury, Československý spisovatel, Praha 1988
  • Urban: Poslední tečka za rukopisy (mystifikace)
  • Vodička, Felix: Počátky krásné prózy novočeské, Praha 1948
  • Závodský, Artur: František Ladislav Čelakovský, Melantrich, Praha 1982
  • Připrav si referát o některé z uvedených knih nebo internetových stránek.
    Tipy
  • Černý: O milostných vztazích F.L.Čelakovského a Jak účinkovalo kdysi na vlastence české jméno Josef, ukázky z knihy Obrázky z dob našeho probuzení zveřejněné v časopise Okruh 1995/1
  • Česká poezie 19. století,
    CD-ROM, ÚČL AV ČR (kompletní texty 600 básnických sbírek a almanachů)